|
|
Sledování vlivu stresových faktorů na kvasinky rodu Metschnikowia pomocí molekulárních technik
Kuljovská, Tereza ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Molekulární techniky jsou v současné době široce používanými zejména při identifikaci různých druhů mikroorganismů a poskytují spolehlivé a přesné výsledky v poměrně krátkém časovém intervalu. Tato práce se zabývá charakterizací kvasinek rodu Metschnikowia vystavených různým stresovým faktorům a sledováním jejich genomové DNA metodami PCR-DGGE a PFGE. Práce byla soustředěna na analýzu ribosomální rDNA, konkrétně úseky ITS1 a 5,8-ITS2 a genů kódujících D1/D2 domény, jež jsou součástí velké ribosomální podjednotky 26S rDNA, které se běžně užívají při charakterizaci fungálních eukaryotických společenstev. Pro experimenty byly vybrány tři druhy stresových faktorů: osmotický stres (prostředí s obsahem NaCl), oxidační stres (přídavek H2O2 do kultivačního média) a nutriční stres (přídavek konopné mouky/listů a květů jako zdroj uhlíku). Analýza byla provedena pro kmeny Metschnikowia andauensis, Metschnikowia pulcherrima, M. chrysoperlae, M. shanxiensis, M. sinensis a M. zizyphicola. Výsledky prokázali, že ani přídavkem výše zmíněných látek o vyšších koncentracích do produkčních médií nedochází k narušení ribosomální DNA při detekci metodou PCR-DGGE a nedošlo k projevům mutace při srovnání těchto kmenů s kvasinkami kultivovanými za optimálních podmínek. Analýza karyotypů pomocí PFGE ukázala, že navzdory stresovým faktorům DNA některých druhů kvasinek nevykazuje poškození a zůstává intaktní, což ale neplatí pro všechny kmeny, které byly analyzovány. Vzhledem k těmto okolnostem lze konstatovat, že vysoká adaptabilita těchto druhů na stresové prostředí z nich činí slibné biotechnologické producenty a mají potenciál pro využití například i v zemědělství jako nástroje biokontroly ovoce či révy vinné.
|
|
|
Identifikace probiotických baktérií pomocí metody PCR v potravinových fermentovaných výrobcích rostlinného původu
Kuljovská, Tereza ; Langová, Denisa (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
S probiotiky se setkáváme denně, buď cílenou aplikací potravinových doplňků obsahujících živé kultury bakterií mléčného kvašení, nebo konzumací tradičních fermentovaných produktů včetně mléčných nebo nemléčných výrobků. Tyto kultury mohou výrazně ovlivňovat střevní mikrobiotu, zejména při zažívacích potížích nebo potížích spojených s průjmovými onemocněními nebo infekčními gastritidami. Tato práce se soustředí na izolaci probiotik z rostlinných fermentovaných produktů, jež jsou vhodné i pro vegetariány nebo vegany, jejichž počet v současné době narůstá. Kromě tradičních pokrmů na bázi mléčného kvašení je zde uvedena i jiná alternativa v podobě nápoje Kombucha. Probiotické bakterie izolované z reálných vzorků byly podrobeny identifikaci na základě metody polymerázové řetězové reakce (PCR), kde byla prokázána přítomnost domény Bacteria a při rodově specifické amplifikaci také přítomnost rodu Lactobacillus. Výsledkem amplifikace byly jednotlivé fragmenty, které byly vizualizovány prostřednictvím metody agarózové gelové elektroforézy.
|
|
|
Sledování vlivu stresových faktorů na kvasinky rodu Metschnikowia pomocí molekulárních technik
Kuljovská, Tereza ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Molekulární techniky jsou v současné době široce používanými zejména při identifikaci různých druhů mikroorganismů a poskytují spolehlivé a přesné výsledky v poměrně krátkém časovém intervalu. Tato práce se zabývá charakterizací kvasinek rodu Metschnikowia vystavených různým stresovým faktorům a sledováním jejich genomové DNA metodami PCR-DGGE a PFGE. Práce byla soustředěna na analýzu ribosomální rDNA, konkrétně úseky ITS1 a 5,8-ITS2 a genů kódujících D1/D2 domény, jež jsou součástí velké ribosomální podjednotky 26S rDNA, které se běžně užívají při charakterizaci fungálních eukaryotických společenstev. Pro experimenty byly vybrány tři druhy stresových faktorů: osmotický stres (prostředí s obsahem NaCl), oxidační stres (přídavek H2O2 do kultivačního média) a nutriční stres (přídavek konopné mouky/listů a květů jako zdroj uhlíku). Analýza byla provedena pro kmeny Metschnikowia andauensis, Metschnikowia pulcherrima, M. chrysoperlae, M. shanxiensis, M. sinensis a M. zizyphicola. Výsledky prokázali, že ani přídavkem výše zmíněných látek o vyšších koncentracích do produkčních médií nedochází k narušení ribosomální DNA při detekci metodou PCR-DGGE a nedošlo k projevům mutace při srovnání těchto kmenů s kvasinkami kultivovanými za optimálních podmínek. Analýza karyotypů pomocí PFGE ukázala, že navzdory stresovým faktorům DNA některých druhů kvasinek nevykazuje poškození a zůstává intaktní, což ale neplatí pro všechny kmeny, které byly analyzovány. Vzhledem k těmto okolnostem lze konstatovat, že vysoká adaptabilita těchto druhů na stresové prostředí z nich činí slibné biotechnologické producenty a mají potenciál pro využití například i v zemědělství jako nástroje biokontroly ovoce či révy vinné.
|
|
|
Identifikace probiotických baktérií pomocí metody PCR v potravinových fermentovaných výrobcích rostlinného původu
Kuljovská, Tereza ; Langová, Denisa (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
S probiotiky se setkáváme denně, buď cílenou aplikací potravinových doplňků obsahujících živé kultury bakterií mléčného kvašení, nebo konzumací tradičních fermentovaných produktů včetně mléčných nebo nemléčných výrobků. Tyto kultury mohou výrazně ovlivňovat střevní mikrobiotu, zejména při zažívacích potížích nebo potížích spojených s průjmovými onemocněními nebo infekčními gastritidami. Tato práce se soustředí na izolaci probiotik z rostlinných fermentovaných produktů, jež jsou vhodné i pro vegetariány nebo vegany, jejichž počet v současné době narůstá. Kromě tradičních pokrmů na bázi mléčného kvašení je zde uvedena i jiná alternativa v podobě nápoje Kombucha. Probiotické bakterie izolované z reálných vzorků byly podrobeny identifikaci na základě metody polymerázové řetězové reakce (PCR), kde byla prokázána přítomnost domény Bacteria a při rodově specifické amplifikaci také přítomnost rodu Lactobacillus. Výsledkem amplifikace byly jednotlivé fragmenty, které byly vizualizovány prostřednictvím metody agarózové gelové elektroforézy.
|
host ::
RSS.