Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...
Příspěvek k patofyziologii trombofilního stavu po operaci pro zlomeninu horního konce stehenní kosti u pacientů starších 75 let
Kudrnová, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Zlomeniny horního konce stehenní kosti jsou častým operačně řešeným úrazem velmi starých pacientů (>75 let). Z hlediska TEN patří tyto rekonstrukční operace k nejrizikovějším, s výskytem TEN až u 80%. Z toho hlediska vyžadují zajištění profylaxe TEN. Na trombofilní stav má vliv pokročilý věk pacientů a jejich polymorbidita. Cíle a metody: Cílem naší studie bylo zjistit změny hemokoagulace ve skupině 41 nemocných starších 75 let po zlomenině proximálního femuru po dobu 28 pooperačních dní. Dalším cílem bylo zjistit výši protrombogenní reakce endotelu a reakce akutní fáze. Třetím úkolem bylo zjistit, jak je ovlivněna klíčová složka hemostázy - aktivita FXa - jeho specifickým inhibitorem fondaparinuxem a enoxaparinem, který inhibuje FXa a trombin v poměru 4:1 a zda po jejich dlouhodobém podávání nedochází v této rizikové skupině pacientů naopak ke krvácení. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin podle podaného antitrombotika: fondaparinuxu (n=23) a enoxaparinu (n=18). Výsledky: Ze zvýšených hladin parametrů koagulace a zánětu již předoperačně vyplývá, že samotné trauma aktivuje prozánětlivý a tedy sekundární protrombogenní stav. Pooperačně dochází k jejich dalšímu zvýšení, které dále přetrvává do 28. pooperačního dne sledování. Obě antitrombotika tlumila shodně markery generace trombinu...
Příspěvek k patofyziologii trombofilního stavu po operaci pro zlomeninu horního konce stehenní kosti u pacientů starších 75 let
Kudrnová, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Zlomeniny horního konce stehenní kosti jsou častým operačně řešeným úrazem velmi starých pacientů (>75 let). Z hlediska TEN patří tyto rekonstrukční operace k nejrizikovějším, s výskytem TEN až u 80%. Z toho hlediska vyžadují zajištění profylaxe TEN. Na trombofilní stav má vliv pokročilý věk pacientů a jejich polymorbidita. Cíle a metody: Cílem naší studie bylo zjistit změny hemokoagulace ve skupině 41 nemocných starších 75 let po zlomenině proximálního femuru po dobu 28 pooperačních dní. Dalším cílem bylo zjistit výši protrombogenní reakce endotelu a reakce akutní fáze. Třetím úkolem bylo zjistit, jak je ovlivněna klíčová složka hemostázy - aktivita FXa - jeho specifickým inhibitorem fondaparinuxem a enoxaparinem, který inhibuje FXa a trombin v poměru 4:1 a zda po jejich dlouhodobém podávání nedochází v této rizikové skupině pacientů naopak ke krvácení. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin podle podaného antitrombotika: fondaparinuxu (n=23) a enoxaparinu (n=18). Výsledky: Ze zvýšených hladin parametrů koagulace a zánětu již předoperačně vyplývá, že samotné trauma aktivuje prozánětlivý a tedy sekundární protrombogenní stav. Pooperačně dochází k jejich dalšímu zvýšení, které dále přetrvává do 28. pooperačního dne sledování. Obě antitrombotika tlumila shodně markery generace trombinu...
Využití tromboelastografie (TEG) při hodnocení hemokoagulace u pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP)
Durila, Miroslav ; Cvachovec, Karel (vedoucí práce) ; Stříteský, Martin (oponent) ; Kovářová Kudrnová, Zuzana (oponent)
Pacienti na jednotce intenzivní péče jsou v kritickém zdravotním stavu, který je často provázen koagulační poruchou. Sepse jako hlavní příčina smrti u kriticky nemocných pacientů může být provázena jak hyperkoagulačním stavem a tvorbou mikrotrombů v mikrocirkulaci, tak i zvýšenou tvorbou endogenních heparinoidů s inhibičním vlivem na krevní srážlivost. K monitoraci hemodynamiky mají tito pacienti zavedený centrální žilní katetr a arteriální katetr, které jsou proplachovány heparinem jako prevence jejich uzávěru. Oba vstupy jsou používány pro odběr krevního vzorku na vyšetření krevního obrazu a koagulačních parametrů, včetně tromboelastografie (TEG). V prvním kroku práce bylo zjišťováno, zda u pacientů se sepsí můžeme očekávat arteriovenózní rozdíly při interpretaci vyšetření hemokoagulačních parametrů. Tato hypotéza byla potvrzena nálezem vyšší koncentrace D-dimerů a nižší aktivitou antitrombinu ve venózní krvi a zjištění lze vysvětlit zvýšenou konzumpcí antitrombinu při hyperkoagulačním stavu a následnou reaktivní hyperfibrinolýzou. Nekonzistentnost v místě odběru krevního vzorku potom může vést k chybné interpretaci patofyziologických procesů v organizmu. V parametrech TEG signifikantní rozdíly nebyly zjištěny. V druhém kroku práce bylo zkoumáno, jak heparin používaný k proplachu katetrů ovlivňuje srážení...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.