|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
host ::
RSS.