|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
|
|
Proměna funkce veřejného prostranství na příkladu Václavského náměstí
Kubecová, Barbora ; Pullmann, Michal (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Má bakalářská práce je zaměřena na rozbor proměny funkcí náměstí jako veřejného prostoru. Náměstí ve středověkých městech sloužilo především jako tržiště, ale bylo také místem shromažďování a místem, kde bývaly umístěny pro město nejdůležitější světské a církevní instituce. Ve velkých městech bylo pro zajištění jejich chodu třeba více náměstí, jejichž funkce nebývala identická. V moderní době se funkce veřejných prostranství ještě více proměnily. Soustředila jsem na příklad jednoho pražského náměstí, které vynikalo vždy nejen svou velikostí, ale především svými mnoha společenskými funkcemi. Seznámila jsem se s teorií Kevina Lynche o utváření obrazu města, v němž přisuzuje veřejným prostranstvím a zejména náměstím specifickou roli a podala jsem základní přehled o vývoji Václavského náměstí od jeho založení až do současnosti. Poukázala jsem na jeho funkce, stavební vývoj, úlohu místa paměti, centra obchodu i společenského života. Snažila jsem se zhodnotit jeho význam ve srovnání s dalšími pražskými náměstími, zaměřila jsem se na uměleckou a společensko-kulturní stránku a poukázala především na vývoj na přelomu 19. a 20. století, kdy došlo ke změně tržiště na moderní třídu, čímž byl vytvořen předpoklad pro utvoření moderního veřejného prostranství. Pramennou základnou byly pohlednice, fotografie, kresby a...
|
host ::
RSS.