|
|
Sociální reklama v období Protektorátu Čechy a Morava
Kuřátková, Lucie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou dvou protektorátních periodik, deníku České Slovo a ženského časopisu Eva, s ohledem na výzvy a články vyzývající čtenáře k podpoře protektorátních institucí. Bakalářská práce se zaměřuje na apely protektorátních orgánů k sociální pomoci říši, a to přispěním na Německý Červený kříž a Dílo válečné zimní pomoci (Winterhilfswerk), či samotnou prací a zaplněním pracovních míst uvolněných vojáky bojujícími na frontě. Zpracovávané časové úseky jsou ohraničeny obdobím narozenin Adolfa Hitlera v dubnu 1940 s ohledem na Winterhilfswerk, pro část zabývající se Akcí Německý Červený kříž je to zejména zimní období 1942/43, kdy probíhala bitva u Stalingradu. Články věnující se pracovnímu nasazení jsou sledovány na roce 1943.
|
|
|
Sociální reklama v období Protektorátu Čechy a Morava
Kuřátková, Lucie ; Cebe, Jan (oponent) ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou dvou protektorátních periodik, deníku České Slovo a ženského časopisu Eva, s ohledem na výzvy a články vyzývající čtenáře k podpoře protektorátních institucí. Bakalářská práce se zaměřuje na apely protektorátních orgánů k sociální pomoci říši, a to přispěním na Německý Červený kříž a Dílo válečné zimní pomoci (Winterhilfswerk), či samotnou prací a zaplněním pracovních míst uvolněných vojáky bojujícími na frontě. Zpracovávané časové úseky jsou ohraničeny obdobím narozenin Adolfa Hitlera v dubnu 1940 s ohledem na Winterhilfswerk, pro část zabývající se Akcí Německý Červený kříž je to zejména zimní období 1942/43, kdy probíhala bitva u Stalingradu. Články věnující se pracovnímu nasazení jsou sledovány na roce 1943.
|
|
|
E-Learning jako nástroj vzdělávání a rozvoje zaměstnanců Ministerstva vnitra
Kuřátková, Lucie ; Vostrovský, Václav (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi a využitím e-learningu v rámci vzdělávání zaměstnanců Ministerstva vnitra prostřednictvím policejních škol. Jejím cílem je především analýza e-learningového vzdělávání na Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Praze, identifikace příležitostí pro zlepšení plynoucích z praktické zkušenosti vybraným e-learningovým kurzem, tvorba nápravných, zlepšujících opatření a jejich ověření v praxi.
Teoretická část práce je zaměřena na objasnění pojmu e-learning, historický vývoj tohoto fenoménu, seznámení s jeho formami a v neposlední řadě s jeho výhodami a nevýhodami. Praktická část mapuje úroveň e-learningu a jeho formy ve Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Praze. Zkoumá jeho vliv na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a jejich přístup k této formě vzdělávání. Dále popisuje praktickou zkušenost s vybraným kurzem, včetně identifikace příležitostí pro zlepšení, a jejich ověření mezi účastníky kurzu prostřednictvím dotazníkového průzkumu. Na jejich základě byla navržena opatření s následným ověřením v praxi.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Je slušnost (morální jednání) slabostí? (geneze pozitivního jednání ve společnosti)
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
ABSTRAKT V předložené bakalářské práci jsem se zaměřila na pojetí morálního (obecně chápaného jako slušné) jednání ve společnosti a jeho vývoj z hlediska historického (směřování k morálnímu ideálu). Ale také na současný stav dané problematiky {--} tj. na pojetí etiky v dnešní {\clqq}postmoderní`` společnosti, pro kterou je charakteristickým projevem konzumní styl života. Dále na individuální (pragmatickou) morálku a její negativní vliv na formování etického jednání. Co je v dnešní společnosti pokládáno za morální jednání a co za nemorální. Jak se změnilo, popř. mění pojetí morálky ve společnosti. Práce je rozdělena do dvou oddílů. Teoretická část práce se zabývá vysvětlením pojmů etika a morálka, stručnou charakteristikou jednotlivých teorií vysvětlujících (popisujících) morální vývoj jedince (osobnosti), základní psychologií období dospívání a morálním vývojem v tomto období lidského života (tj. adolescenci). Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit, jaký postoj zaujímají studenti gymnázia (mladí lidé) k morálce a morálnímu jednání ve společnosti. Dále také zjistit, jaké jednání pokládají ještě za morální a jaké už považují za nemorální. Ke sběru dat pro zpracování praktické části bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníkového šetření (dotazníku). K dotazníkovému šetření byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce. Použity byly především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Sestavený dotazník byl předán studentům prvních a čtvrtých ročníků Gymnázia v Písku. Vyhodnocena byla názorová úroveň jednotlivě u obou věkových skupin a dále bylo provedeno srovnání názorových rovin u obou skupin. Před zahájením vlastního výzkumu byly zvoleny 4 pracovní hypotézy (1 hlavní a další 3 dílčí). Informace z dotazníku byly zpracovány manuálně, čárkovou metodou. Grafické znázornění výsledků z dotazníku bylo provedeno pomocí sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. V diskuzi jsou výsledky srovnávány s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsou uvedeny vlastní názory na danou problematiku a možnosti využití práce pro praxi. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hlavní hypotéza se nepotvrdila. Studenti Gymnázia v Písku nepovažují slušné (morální) jednání za projev slabosti. Obě věkové skupiny se na tomto závěru shodují. Výsledky bakalářské práce by měly posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o názorech určitého vzorku mladé generace na slušnost (morální jednání) v interpersonálním vztahu.
|
host ::
RSS.