|
|
Reflections on language in Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Walter Benjamin, and Franz Kafka
Jičínská, Veronika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Krolop K., (oponent)
Dizertační práce se zabývá krizí jazyka na přelomu 19. a 20. století. Tuto krizi sleduje v textech autorů židovského původu a zvláště se soustředí na koncept překladu, který tito autoři chápou jako zásadní moment při utváření kulturní a etnické identity. Překlad se tak stává teoretickým modelem pro pochopení a umělecké zpracování této krize. Spisovatelé jako Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka a Walter Benjamin se potýkali s problémem, že jazyk není schopen postihnout hlubší filosofické souvislosti; místo toho nabízí pouze náhodnou reprezentaci empirické a sociální skutečnosti. Selhání jazyka proto znamenalo, že například rodný jazyk nemá žádnou podstatu, žádnou nezcizitelnou identitu, nýbrž je již sám o sobě překladem neznámého textu z cizího, nesrozumitelného jazyka. Jazyk je mocným nástrojem k udržení národních a kulturních celků. Tím, že autoři ukazují jeho sílu, ale zároveň i vysoce problematický charakter, vyzývají ideologické konstrukty jako německý antisemitismus zvnitřku, v samé lingvistické struktuře antisemitismu. Franz Kafka a Walter Benjamin vytvořili podobná pojetí překladu založená na nemožnosti překladu - pohyb proti hegemonickým strukturám moci, jenž měl popřít nacionalisticky chápanou němčinu jako kulturní lingua franca. Franz Kafka komplikuje a vyvrací představu, že jidiš...
|
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
|
Reflections on language in Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Walter Benjamin, and Franz Kafka
Jičínská, Veronika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Krolop K., (oponent)
Dizertační práce se zabývá krizí jazyka na přelomu 19. a 20. století. Tuto krizi sleduje v textech autorů židovského původu a zvláště se soustředí na koncept překladu, který tito autoři chápou jako zásadní moment při utváření kulturní a etnické identity. Překlad se tak stává teoretickým modelem pro pochopení a umělecké zpracování této krize. Spisovatelé jako Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka a Walter Benjamin se potýkali s problémem, že jazyk není schopen postihnout hlubší filosofické souvislosti; místo toho nabízí pouze náhodnou reprezentaci empirické a sociální skutečnosti. Selhání jazyka proto znamenalo, že například rodný jazyk nemá žádnou podstatu, žádnou nezcizitelnou identitu, nýbrž je již sám o sobě překladem neznámého textu z cizího, nesrozumitelného jazyka. Jazyk je mocným nástrojem k udržení národních a kulturních celků. Tím, že autoři ukazují jeho sílu, ale zároveň i vysoce problematický charakter, vyzývají ideologické konstrukty jako německý antisemitismus zvnitřku, v samé lingvistické struktuře antisemitismu. Franz Kafka a Walter Benjamin vytvořili podobná pojetí překladu založená na nemožnosti překladu - pohyb proti hegemonickým strukturám moci, jenž měl popřít nacionalisticky chápanou němčinu jako kulturní lingua franca. Franz Kafka komplikuje a vyvrací představu, že jidiš...
|
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
host ::
RSS.