Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Adhezní pevnost a morfologie lomu mezi kompozitním, vlákny vyztuženým, kořenovým čepem a jádrem z částicového kompozitu
Kročová, Blanka ; Pavelka,, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv složení a struktury dentálního čepu na jeho mechanické vlastnosti. Zabývá se adhezní pevností a morfologií lomu adhezního spoje mezi kompozitním, vlákny vyztuženým kořenovým čepem (FRC) a jádrem z částicového kompozitu. Je zde sledována závislost adhezní pevnosti na průměru FRC čepu, na obsahu vláken v čepu a na použitém částicovém kompozitu, do kterého je čep vsazen. Adhezní pevnost spoje byla měřena za použití univerzálního testovacího přístroje ve speciálně zhotovených čelistech. Morfologie lomu byla analyzována na rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM). Ze získaných hodnot vyplývá, že smyková pevnost adhezního spoje je pro použité materiály nejvíce ovlivněna kvalitou smáčení povrchu FRC. Výsledky mohly být ovlivněny i rozložením napětí při měření adhezní pevnosti, protože velikost čelistí nebyla ve stejném poměru vzhledem k průměru FRC čepu pro všechny typy vzorků. V další části práce byly vzorky dentálních čepů testovány ve tříbodovém ohybu. Pro studium analýzy lomu byly vybrané vzorky testovány rázem v ohybu a test byl snímán vysokorychlostní kamerou. U dentálního čepu složeného z více FRC postů s menším průměrem nedochází v jednom okamžiku k tak rozsáhlému lomu, tak jako v případě použití postu s velkým průměrem. Charakter lomu ve složeném dentálním čepu je navíc ovlivněn typem pojícího materiálu a kvalitou adheze mezi tímto materiálem a jednotlivými posty.
Částicové kompozity vyztužené krátkými vlákny
Kročová, Blanka ; Pavelka, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zkoumá vliv vyztužení krátkých vláken v částicovém kompozitu s polymerní matricí a vliv jeho struktury na mechanické vlastnosti. Studuje lomovou houževnatost v závislosti na přídavku krátkých polyvinylalkoholových (PVAL) vláken, nanosiliky a práškového polymethylmethakrylátu (PMMA) do dimethakrylátové matrice. Vytvrzování matric bylo charakterizováno pomocí diferenční kompenzační fotokalorimetrie. Vnitřní struktura kompozitu a morfologie lomu byla studována s použitím skenovacího elektronového mikroskopu. U testovaných zkušebních vzorků byly změřeny moduly pružnosti, pevnosti a stanoveny kritické hodnoty faktoru intenzity napětí a rychlosti uvolňování energie. Ze získaných poznatků vyplývá, že limitní hodnotou obsahu krátkých vláken jsou 4 obj. %. Při tomto obsahu vláken se sice významně zvýší houževnatost materiálu, ale zároveň se sníží rovnoměrná distribuce vláken a snadnost přípravy materiálu. V rámci možných aplikací se také zhorší manipulovatelnost s tímto materiálem. Obsah vláken 2 ± 0,5 obj. % je přijatelným kompromisem mezi dobrou zpracovatelností, rovnoměrnou distribucí vláken a požadovanými mechanickými vlastnostmi. Při studiu lomových ploch materiálu docházelo k různým porušením vláken (vytahování z matrice, plastická deformace, fibrilace na povrchu vláken, lom) v závislosti na typu použité matrice a plniva.
Částicové kompozity vyztužené krátkými vlákny
Kročová, Blanka ; Pavelka, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zkoumá vliv vyztužení krátkých vláken v částicovém kompozitu s polymerní matricí a vliv jeho struktury na mechanické vlastnosti. Studuje lomovou houževnatost v závislosti na přídavku krátkých polyvinylalkoholových (PVAL) vláken, nanosiliky a práškového polymethylmethakrylátu (PMMA) do dimethakrylátové matrice. Vytvrzování matric bylo charakterizováno pomocí diferenční kompenzační fotokalorimetrie. Vnitřní struktura kompozitu a morfologie lomu byla studována s použitím skenovacího elektronového mikroskopu. U testovaných zkušebních vzorků byly změřeny moduly pružnosti, pevnosti a stanoveny kritické hodnoty faktoru intenzity napětí a rychlosti uvolňování energie. Ze získaných poznatků vyplývá, že limitní hodnotou obsahu krátkých vláken jsou 4 obj. %. Při tomto obsahu vláken se sice významně zvýší houževnatost materiálu, ale zároveň se sníží rovnoměrná distribuce vláken a snadnost přípravy materiálu. V rámci možných aplikací se také zhorší manipulovatelnost s tímto materiálem. Obsah vláken 2 ± 0,5 obj. % je přijatelným kompromisem mezi dobrou zpracovatelností, rovnoměrnou distribucí vláken a požadovanými mechanickými vlastnostmi. Při studiu lomových ploch materiálu docházelo k různým porušením vláken (vytahování z matrice, plastická deformace, fibrilace na povrchu vláken, lom) v závislosti na typu použité matrice a plniva.
Adhezní pevnost a morfologie lomu mezi kompozitním, vlákny vyztuženým, kořenovým čepem a jádrem z částicového kompozitu
Kročová, Blanka ; Pavelka,, Vladimír (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv složení a struktury dentálního čepu na jeho mechanické vlastnosti. Zabývá se adhezní pevností a morfologií lomu adhezního spoje mezi kompozitním, vlákny vyztuženým kořenovým čepem (FRC) a jádrem z částicového kompozitu. Je zde sledována závislost adhezní pevnosti na průměru FRC čepu, na obsahu vláken v čepu a na použitém částicovém kompozitu, do kterého je čep vsazen. Adhezní pevnost spoje byla měřena za použití univerzálního testovacího přístroje ve speciálně zhotovených čelistech. Morfologie lomu byla analyzována na rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM). Ze získaných hodnot vyplývá, že smyková pevnost adhezního spoje je pro použité materiály nejvíce ovlivněna kvalitou smáčení povrchu FRC. Výsledky mohly být ovlivněny i rozložením napětí při měření adhezní pevnosti, protože velikost čelistí nebyla ve stejném poměru vzhledem k průměru FRC čepu pro všechny typy vzorků. V další části práce byly vzorky dentálních čepů testovány ve tříbodovém ohybu. Pro studium analýzy lomu byly vybrané vzorky testovány rázem v ohybu a test byl snímán vysokorychlostní kamerou. U dentálního čepu složeného z více FRC postů s menším průměrem nedochází v jednom okamžiku k tak rozsáhlému lomu, tak jako v případě použití postu s velkým průměrem. Charakter lomu ve složeném dentálním čepu je navíc ovlivněn typem pojícího materiálu a kvalitou adheze mezi tímto materiálem a jednotlivými posty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.