|
|
Mediální prezentace mezinárodních vztahů v Československu v době studené války prostřednictvím Československé televize
Kadlecová, Gabriela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální prezentace mezinárodních vztahů v Československu v době studené války prostřednictvím Československé televize" na vybraných událostech ze sledovaného období ukazuje, nakolik se ve zpravodajství Československé televize projevovala zahraniční politika Sovětského svazu. Nejdříve je kromě zahraniční politiky Československa a Sovětského svazu nadefinovaná mediální politika Komunistické strany Československa a stručně popsána historie Československé televize. Stěžejní částí diplomové práce je třetí kapitola, ve které jsou vylíčeny a analyzovány konkrétní reportáže ze zpravodajství Československé televize.
|
|
|
Mezinárodní postavení Československa v období tzv. normalizace (vtahy s USA a Velkou Británií)
Dýcková, Eva ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce podává obraz mezinárodního postavení Československa v období mezi roky 1969 -- 1989, konkrétně je to ilustrováno na vztazích s USA a Velkou Británií. Po charakteristice daného období a československé zahraniční politiky se práce věnuje klíčovým událostem, které ovlivnily vzájemné vztahy s danými státy v době normalizace. Dále je zpracováno téma kauzy československého měnového zlata. Na závěr se práce zabývá analýzou obrazu Československa v médiích USA a Velké Británie během sledovaného období.
|
|
|
Tradice a současnost česko-řeckých vztahů
Musulisová, Eva ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce metodou historické analýzy zkoumá česko-řecké diplomatické vztahy od jejich navázání až do závěru roku 2010. Cílem práce je přinést komplexní přehled těchto vztahů, vyzdvihnout jejich zásadní mezníky a analyzovat faktory, které česko-řecké diplomatické styky ovlivňovaly v čase. Vztah Československé a následně České republiky k Řecku je zkoumán v kontextu světového dění a je kladen důraz na propojení jeho kvalitativních změn s událostmi na poli mezinárodních vztahů.
|
|
|
Tradice a současnost česko-lichtenštejnských vztahů
Padrtková, Adéla ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Předložená práce zachycuje vývoj česko-lichtenštejnských vztahů. Diplomatické styky mezi Československem a Lichtenštejnskem byly navázány pouze krátce od roku 1938 do roku 1939 a k jejich obnovení tentokrát již mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem došlo až v roce 2009. Cílem práce je najít důvody, které tuto situaci způsobily. Časově práce postihuje období od 13. století, kdy Jindřich I. z Lichtenštejna získal na Moravě první majetky, až dodnes. Právě spor o majetky Lichtenštejnů se stal určující pro vzájemné vztahy obou zemí.
|
|
|
Zahraničně politická dimenze postoje Dánska k imigrantům
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Ačkoli svoboda pohybu patří k základním lidským právům, projevovaly státy vždy tendenci k její regulaci. V následující práci se zaměřím na mezinárodní rozměr migrace, a zejména imigrace, který nejdříve představím na obecné rovině a poté na příkladu Dánska. Tato malá evropská země se tradičně věnuje oblasti lidských práv a hojně se účastní humanitárních misí, a může se proto jevit jako vzorový stát na poli řešení imigrační problematiky. Toto tvrzení se pokusím zpochybnit a dokázat, že současný přístup Dánska k imigrantům je značně restriktivní, přičemž tendence ke zpřísnění přistěhovalecké politiky mají hluboké historické kořeny. V kontextu ukážu, jak se vyvíjelo členství Dánska v mezinárodních organizacích zabývajících se imigrační problematikou, zejména pak jeho specifické členství v Evropské unii, a dále se budu věnovat postavení imigrantů v dánské zahraniční politice. Podrobněji se zaměřím na muslimské imigranty, kteří mezinárodní postavení Dánska a jeho zahraničněpolitické jednání ovlivňují nejmarkantněji.
|
|
|
Tradice a současnost česko-nizozemských vztahů
Smrčinová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce analyzuje vývoj vzájemných česko-nizozemských vztahů od prvních středověkých kontaktů až do současnosti. Práce je rozdělena do jednotlivých kapitol chronologicky, ale důraz je kladen i díky množství pramenů na 20. století. Bilaterální vztahy těchto dvou aktérů mezinárodních vztahů jsou zkoumány na úrovni politické, ekonomické a kulturní. Práce vychází především z archivních pramenů Ministerstva zahraničních věcí ČR a je prvním obdobným přehledem vzájemných česko-nizozemských vztahů ve třech výše zmíněných rovinách.
|
|
|
Zahraniční politika Ruské federace v rámci Společenství nezávislých států
Ilievska, Kristina ; Krines, Vlastimil (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vztahů zemí v rámci postsovětského prostoru v období, které následovalo po rozpadu Sovětského svazu. V této souvislosti je uváděn stručný popis faktorů, jež vedly ke zhroucení komunistické moci a vliv rozpadu na největší zemi tohoto prostoru ? Ruskou federaci. Důraz je kladen na vnější politiku země vůči Společenství nezávislých států. Jsou prozkoumány zahraničněpolitické priority Ruska v období úřadu jednotlivých ministrů zahraničních věcí a popsány vztahy Ruské federace s jednotlivými členskými státy SNS.
|
|
|
Vztahy NATO - Rusko v novém tisíciletí
Konecký, David ; Kotyk, Václav (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Primárním cílem disertační práce je test platnosti tvrzení: "Konfrontační stránka vztahů NATO -- Rusko znemožňuje jakoukoliv významnější spolupráci NATO -- Rusko, jež by byla přínosem pro obě strany". Sekundárním cílem je z primárních pramenů vybudovat referenční základnu k určité etapě vztahů NATO - Rusko využitelnou jak pro případné další fáze autorova výzkumu, tak pro jiné badatele, studenty či zájemce o oblast mezinárodních vztahů. Disertační práce začíná Úvodem vysvětlujícím autorovy akademické i profesní pohnutky k volbě tématu. Popisuje také vědeckou práci autora předcházející této práci. První kapitola definuje cíle práce, teoretický rámec, hypotézy, časový záběr práce, metodologii a postup zpracování, literaturu a její limity. Teoretický rámec práce vychází z realistické myšlenkové školy, již charakterizuje určitý společný jmenovatel obecných myšlenek. Jejich aplikací na téma této práce vzniká několik problémů, s nimiž se autor vyrovnává mimo jiné použitím myšlenek tzv. obranného realismu. Práce se totiž zabývá otázkou možnosti spolupráce v mezinárodních vztazích, které jsou podle realistické školy primárně místem konfliktu, a navíc jeden z aktérů není národní stát, ale mezinárodní instituce. Následují tři kapitoly analyzující koncepční východiska vztahů a také výzvu, kterou pro Rusko představuje NATO coby mezinárodní instituce. Koncepční východiska jsou vtělená do klíčových strategických dokumentů platných v okamžiku uzavření práce z pohledu pramenů k 31. prosinci 2007. Na straně NATO se jedná o Stategickou koncepci Aliance z roku 1999. Na straně Ruska jde o tři dokumenty z roku 2000 - Koncepci národní bezpečnosti, Koncepci zahraniční politiky, Vojenskou doktrínu. Páta kapitola doplňuje koncepční analýzu vztahů o rovinu poměru konvenčních a také jaderných ozbrojených sil. Poměr je analyzován jak staticky, tak dynamicky z pohledu jeho vývoje. U konvenčních sil jde o pět klíčových druhů zbraní pro překvapivý útok a počet příslušníků ozbrojených sil. Analýzu doplňuje modelový pohled využívající autorem definovanou hypotetickou linii kontaktu NATO Rusko vytvořenou tak, jakoby mezi NATO a Ruskem neexistoval žádný třetí stát. Skutečný poměr sil u hypotetické linie kontaktu je porovnán s modelovým poměrem vypočteným na základě příslušných územních limitů z Dohody o adaptaci Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě podepsané roku 1999 (A SKOS). Šestá a sedmá kapitola detailně přibližují obohacení smluvní základny NATO - Rusko na přelomovém summitu v květnu 2002 včetně cesty k němu vedoucí. Klíčovým faktorem změny bylo deklarování boje proti terorismu po 11. září 2001 za společný zájem. Podrobně je popisováno, jak bylo dosaženo změny formy vztahů NATO - Rusko, co tato změna zahrnuje, v čem se liší oproti předchozí formě. Osmá kapitola se zabývá obsahem vztahů a je pro cíle práce klíčová. Podrobně přibližuje aktivity, které od ustavení Rady NATO -- Rusko v květnu 2002 probíhají v jednotlivých oblastech spolupráce. Oblasti spolupráce jsou kategorizovány podle ustavujícího dokumentu Rady NATO -- Rusko nazvaného "Vztahy NATO -- Rusko: Nová kvalita". Devátá kapitola načrtává možnou budoucnost vztahů NATO - Rusko. Nejprve se zabývá subjekty vztahu odděleně. Následně je z důvodu větší přehlednosti jejich možný budoucí vztah postupně nahlížen ze tří různých hledisek -- z hlediska formy, z hlediska obsahu, z hlediska vnějšího prostředí. Závěr práce spojuje všechny dílčí závěry s cílem naplnit primární cíl disertační práce včetně testu hypotéz uvedených v první kapitole práce.
|
|
|
Hledání vztahu k Evropské unii: Turecko a Rusko ve světle teorie rolí
Beneš, Vít ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
Problematika rozšiřování Evropské unie (EU) poutá již delší dobu pozornost badatelů v evropských studiích a mezinárodních vztazích. Většina prací se věnuje otázce, proč se EU rozšiřuje, naopak do pozadí je odsunuto zkoumání faktorů, které motivují sousedy Evropské unie k úsilí o vstup do EU. Tato práce je příspěvkem k literatuře zabývající se procesem rozšiřování Evropské unie. Věnuje se doposud opomíjené oblasti výzkumu -- "poptávkové straně rozšiřovacího procesu" , nebo-li zdrojům (a mezím) prointegrační (či protiintegrační) politiky zemí sousedících s Evropskou unií. Cílem této práce je poodhalit vnitřní zdroje a motivy zahraniční politiky sousedních států ve vztahu k EU. K naplnění tohoto cíle využívám konceptuální rámec tzv. teorie rolí, přesněji řečeno její klíčový pojem koncepce národní role. Na příkladech Turecka a Ruska dokumentuji, jak tyto představy národních elit o roli a účelu jejich státu v evropském a mezinárodním řádu motivují a usměrňují integrační a obecně zahraniční politiku obou států vůči Evropské unii. Turecké představy o roli vlastního státu v Evropě umožňují uchopit vstup do EU jako žádoucí politiku - jako završení turecké sebemodernizační a civilizující mise a dosažení statutu respektovaného a plnohodnotného člena evropské mezinárodní společnosti. Naopak Rusko definuje svoji roli a funkci v mezinárodním systému pomocí jazyka univerzalismu, mesianismu a opatrovnictví ve vztahu k Evropě. Případný vstup do EU by představoval popření této role. Vstup Ruska do EU je proto pro ruské elity nežádoucí či dokonce nemyslitelnou zahraničně-politickou alternativou.
|
|
| |
host ::
RSS.