|
|
Vliv teploty na generaci a rozklad ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na prostudování vlivu teploty na generaci ozónu a na jeho rozklad na vybraných pevných površích. Ozón je nestabilní plyn a podléhá samovolnému rozkladu, který může být urychlen různými faktory, jako je zvýšená teplota či reakce s jinými látkami. Cílem této práce je zjistit, jak rychle probíhá rozklad ozónu při různých teplotách a do jaké míry je homogenní rozkladná reakce v objemu ozónu urychlena heterogenním rozkladem na stěnách daných pevných materiálů. Ozón se v současné době využívá v praxi v mnoha oblastech a poznatky o rychlosti jeho rozkladu mohou pomoci ke zvýšení efektivity při jeho produkci a následném konkrétním použití. V teoretické části této práce jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, možnosti jeho využití, generace ozónu, metody stanovení koncentrace ozónu, vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům a dosavadní teoretické poznatky o vlivu teploty na generaci a rozklad ozónu. V experimentální části je zkoumáno, jakou rychlostí dochází k rozkladu ozónu při teplotách 10, 25, 40, 55, 70 a 85 °C v reakčních trubičkách z mědi a železa o dvou různých poměrech povrchu trubičky ku objemu. Ozón generovaný z kyslíku se uzavřel v dané reakční trubičce a sledoval se úbytek koncentrace v čase pomocí absorpční spektrometrie. Ze získaných závislostí, jenž mají exponenciální průběh, byly následně vyhodnoceny rychlostní konstanty při různých podmínkách tohoto experimentu. Se zvyšující se teplotou rychlost rozkladu ozónu výrazně rostla. Nejrychleji se ozón rozkládal v železné trubičce o větším vnitřním průměru (8 mm).
|
|
|
Studium rozkladu ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Stančík, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání rozkladu ozónu, ke kterému dochází při styku s pevnými povrchy. Cílem je zjistit, který materiál rozkládá ozón nejméně, a tím pádem je nejvhodnější k výrobě potrubí pro dopravu ozónu z místa výroby do místa použití. V teoretické části jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, způsoby jeho výroby, stanovení koncentrace a vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům. V experimentální části bylo zkoumáno, v jaké míře dochází k rozkladu ozónu vlivem pěti běžně dostupných kovových materiálů (nerez, mosaz, měď, hliník a železo). Měření bylo prováděno ve skleněné trubici (Liebigův chladič), do které se vkládaly duté trubky z daných materiálů. Skrz tuto trubici procházel ozón, jehož koncentrace se na výstupu stanovovala dvěma metodami: jodometrickou titrací a spektrofotometricky. Bylo změřeno a porovnáno několik sérií při různých reakčních časech, různých experimentálních podmínkách (průtok vzduchu, výkon ozonizátoru) a při použití technického a syntetického vzduchu, jelikož vlhkost technického vzduchu má podstatný vliv na rozklad ozónu. Ze získaných výsledků bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější materiály pro zmíněné použití jsou nerez a hliník.
|
|
|
Vliv teploty na generaci a rozklad ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Dřímal,, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na prostudování vlivu teploty na generaci ozónu a na jeho rozklad na vybraných pevných površích. Ozón je nestabilní plyn a podléhá samovolnému rozkladu, který může být urychlen různými faktory, jako je zvýšená teplota či reakce s jinými látkami. Cílem této práce je zjistit, jak rychle probíhá rozklad ozónu při různých teplotách a do jaké míry je homogenní rozkladná reakce v objemu ozónu urychlena heterogenním rozkladem na stěnách daných pevných materiálů. Ozón se v současné době využívá v praxi v mnoha oblastech a poznatky o rychlosti jeho rozkladu mohou pomoci ke zvýšení efektivity při jeho produkci a následném konkrétním použití. V teoretické části této práce jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, možnosti jeho využití, generace ozónu, metody stanovení koncentrace ozónu, vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům a dosavadní teoretické poznatky o vlivu teploty na generaci a rozklad ozónu. V experimentální části je zkoumáno, jakou rychlostí dochází k rozkladu ozónu při teplotách 10, 25, 40, 55, 70 a 85 °C v reakčních trubičkách z mědi a železa o dvou různých poměrech povrchu trubičky ku objemu. Ozón generovaný z kyslíku se uzavřel v dané reakční trubičce a sledoval se úbytek koncentrace v čase pomocí absorpční spektrometrie. Ze získaných závislostí, jenž mají exponenciální průběh, byly následně vyhodnoceny rychlostní konstanty při různých podmínkách tohoto experimentu. Se zvyšující se teplotou rychlost rozkladu ozónu výrazně rostla. Nejrychleji se ozón rozkládal v železné trubičce o větším vnitřním průměru (8 mm).
|
|
|
Studium rozkladu ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Stančík, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání rozkladu ozónu, ke kterému dochází při styku s pevnými povrchy. Cílem je zjistit, který materiál rozkládá ozón nejméně, a tím pádem je nejvhodnější k výrobě potrubí pro dopravu ozónu z místa výroby do místa použití. V teoretické části jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, způsoby jeho výroby, stanovení koncentrace a vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům. V experimentální části bylo zkoumáno, v jaké míře dochází k rozkladu ozónu vlivem pěti běžně dostupných kovových materiálů (nerez, mosaz, měď, hliník a železo). Měření bylo prováděno ve skleněné trubici (Liebigův chladič), do které se vkládaly duté trubky z daných materiálů. Skrz tuto trubici procházel ozón, jehož koncentrace se na výstupu stanovovala dvěma metodami: jodometrickou titrací a spektrofotometricky. Bylo změřeno a porovnáno několik sérií při různých reakčních časech, různých experimentálních podmínkách (průtok vzduchu, výkon ozonizátoru) a při použití technického a syntetického vzduchu, jelikož vlhkost technického vzduchu má podstatný vliv na rozklad ozónu. Ze získaných výsledků bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější materiály pro zmíněné použití jsou nerez a hliník.
|
host ::
RSS.