|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Každodennost středověké venkovské usedlosti. Výpověď drobné hmotné kultury.
Hylmarová, Lucie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Název: Každodennost středověké venkovské usedlosti. Výpověď drobné hmotné kultury. Abstrakt: Magisterská diplomová práce se zabývá drobnou hmotnou kulturou zaniklých vrcholně a pozdně středověkých vesnic na území České republiky a zhodnocením jejich výpovědních možností pro poznání každodennosti středověké usedlosti. Pozornost je soustředěna zejména na kovovou složku materiální kultury. Základ diplomové práce tvoří shrnutí a kritické zhodnocení nálezového materiálu získaného při výzkumech zaniklých středověkých vesnic zejména od 2. poloviny 20. století až dodnes (Pfaffenschlag, Konůvky, Bystřec, Mstěnice, Svídna, Potálov, Kravín a Spindelbach). Část práce tvoří také analýza nálezových a prostorových souvislostí na diskutovaných lokalitách. Zjištěné poznatky jsou v závěru srovnávány s vybranou zahraniční lokalitou (Hard v Dolním Rakousku). Cílem práce je mj. zhodnotit, jak může studium drobné hmotné kultury přispět k otázkám poznání ekonomiky a sociálně ekonomické struktury středověké vesnice. Klíčová slova zaniklá středověká vesnice - zemědělská usedlost - každodennost - hmotná kultura - kovové artefakty - středověk - Čechy a Morava - Rakousko
|
|
|
Geofyzikální prospekce a archeologický výzkum v severovýchodní části historického jádra Tábora
Hašek, Vladimír ; Krajíc, R.
Archeologický výzkum Tržního náměstí v Táboře v kombinaci s provedenou archeogeofyzikální prospekcí a vrtním průzkumem umožnil rekonstruovat vývoj osídlení na této části táborské ostrožny od předhistorického období až po novověk (z doby halštatské, z 13. stol. - zástavba, fortifikace, kulturní vrstvy, ze století 15. - počátky husitského města, zástavba, kulturní vrstvy a z období následujících s převahou reliktů staveb zaniklých za třicetileté války - kulturní vrstvy, zástavba).
|
|
|
Geologický průzkum a archeogeofyzikální prospekce v místech těžby Ag rud na trasách liniových staveb v České republice
Hašek, Vladimír ; Krajíc, R. ; Ondra, K.
Projektované silnice v České republice často procházejí oblastmi ovlivněnými předchozí intenzivní těžbou drahých kovů (zlata a stříbra). Povrchová a podzemní těžba zanechala řadu reliktů ve formě různých morfologických depresí, příležitostně doprovázených zbytky jiných objektů patřících k těžbě. Aby se zabránilo nepředvídaným situacím využívají se komplex geofyzikálních metod a vrtných prací. Komplex je integrální částí jak geologického průzkumu tak záchranného archeologického výzkumu. Aby bylo možno demonstrovat praktické využití těchto disciplín, popisujeme průzkum dálnice D3 mezi Meznem a Chotovinami v okrese Tábor a obchvat I/38 v Jihlavě.
|
host ::
RSS.