|
| |
|
|
Mnohosměrový podvozek
Krsek, Jiří ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Šolc, František (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je teoretická analýza vlastností mnohosměrového podvozku s následným výběrem vhodného způsobu ovládání pro lidského operátora. Na základě provedené analýzy budou navrhnuty hardwarové a softwarové části řídicí jednotky ovládající pohyb mnohosměrového podvozku mobilního robota. Vytvořený elektronický systém zajistí zpracování pokynu operátora v reálném čase na řídicí signály pro stejnosměrné motory, které realizují pohon a požadované úhly natočení dvou řízených kol podvozku. V návrhu je též zohledněno dostatečné vybavení vstupně-výstupními kanály pro případné následné rozšíření o přídavné senzory, které umožní testování autonomního provozu robota.
|
|
|
Řízení vícesměrového podvozku
Krsek, Jiří ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Šolc, František (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je vytvořit funkční model mobilního robota vybaveného vícesměrovým podvozkem. Robot bude osazen vlastní řídicí jednotkou skládající se z 32-bitového procesoru a komunikační bezdrátové jednotky, která zajišťuje spojení s nadřazeným systémem. Tento nadřazený systém slouží jako vizualizační rozhraní robot - operátor a s jeho pomocí bude možné zadávat údaje pro žádaný pohyb robota. Výpočet pohybu jednotlivých aktuátor je zajištěn řídicí jednotkou robota.
|
|
|
Řízení vícesměrového podvozku
Krsek, Jiří ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Šolc, František (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je vytvořit funkční model mobilního robota vybaveného vícesměrovým podvozkem. Robot bude osazen vlastní řídicí jednotkou skládající se z 32-bitového procesoru a komunikační bezdrátové jednotky, která zajišťuje spojení s nadřazeným systémem. Tento nadřazený systém slouží jako vizualizační rozhraní robot - operátor a s jeho pomocí bude možné zadávat údaje pro žádaný pohyb robota. Výpočet pohybu jednotlivých aktuátor je zajištěn řídicí jednotkou robota.
|
|
| |
|
|
Mnohosměrový podvozek
Krsek, Jiří ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Šolc, František (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je teoretická analýza vlastností mnohosměrového podvozku s následným výběrem vhodného způsobu ovládání pro lidského operátora. Na základě provedené analýzy budou navrhnuty hardwarové a softwarové části řídicí jednotky ovládající pohyb mnohosměrového podvozku mobilního robota. Vytvořený elektronický systém zajistí zpracování pokynu operátora v reálném čase na řídicí signály pro stejnosměrné motory, které realizují pohon a požadované úhly natočení dvou řízených kol podvozku. V návrhu je též zohledněno dostatečné vybavení vstupně-výstupními kanály pro případné následné rozšíření o přídavné senzory, které umožní testování autonomního provozu robota.
|
|
|
50-leté výročí He-Ne laserů c Československu
Kršek, Jiří
Příspěvek je věnován všem účastníkům prvního laserového setkání v r. 1963 na zámku ČSAV v Liblicích, jmenovitě zakladateli tohoto oboru v Československu dr. K. Pátkovi a hlavně všem pracovníkům oddělení kvantových generátorů světla Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně, jmenovitě in memoriam vedoucímu projektu F.Petrů, kolegům V.Bočkovi a B. Popelovi a také Z. Knittlovi z ÚVOJM Meopta, Přerov, kteří se zasloužili o rychlou realizaci prvního plynového He-Ne laseru v Československu již téhož roku, vybuzením stimulované emise koherentního laserového záření dne 16. října 1963. Z pověření kolegia fyziky svolal Ústav přístrojové techniky na 16. dubna 1963 do ÚRE ČSAV koordinační poradu o laserech za přítomnosti pracovníků AsÚ, FzÚ, ÚPT, ÚRE, VÚVET, VÚST, VÚ 011, ÚVOJM, ČVUT. Bylo dohodnuto, že ÚPT a VÚVET budou zajišťovat laserovou přístrojovou techniku. Karel Pátek, vynikající a dodnes citovaný český badatel v oboru optických vlastností pevných látek, v roce 1963 na půdě tehdejšího Fyzikálního ústavu ČSAV zprovoznil první prototyp laseru v Československu. Pátek si pro svůj laser zvolil aktivní prostředí neodymového skla. Ve stejném roce, na podzim 16. října 1963, byl vyvinut další laser, jehož aktivním prostředím byla plynná směs helia a neonu. Tento He-Ne laser sestavil v brněnském Ústavu přístrojové techniky kolektiv Františka Petrů za účasti Vlastislava Bočka, Bohumíra Popely a Jiřího Krška. Tento laser pracoval v blízké IČ oblasti na vlnové délce 1152,3nm a hned příští rok 8. dubna 1964 byl spuštěn He-Ne laser na 632,8nm ve viditelné oblasti spektra. V roce 1964 byly předány výsledky výzkumu a vývoje do n.p. Meopta, Přerov. Již v roce 1964 byly tyto lasery vystaveny na MSV v Brně a Meopta těchto laserů vyrobila asi 100 kusů, než jejich výrobu v roce 1968 zastavila. Lasery se pomalu dostávaly do různých oblastí výzkumu a průmyslu a tento trend pokračuje i dnešních časech.
|
host ::
RSS.