|
|
Nástroje regulace cykloturistiky ve zvláště chráněných územích
Kostříková, Markéta ; Máca, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotecký, Vojtěch (oponent)
Cykloturistika je v současnosti jedním z nejoblíbenějších sportů, a zvláště chráněná území jsou pro cykloturisty častým cílem. V této práci jsou popsány problémy, které mohou nastat při nadměrném turistickém využití dané oblasti, nedodržováním pravidel vycházejících ze zákonů nebo omezení vydaných správami daných chráněných oblastí. Největší dopady má cykloturistika na okolní vegetaci, půdu, vodní prostředí a živočichy, kteří se pohybují v blízkosti stezek. V práci jsou také rozebrány právní nástroje regulace cykloturistiky. Tento rozbor byl proveden pro 4 evropské země, pro Českou republiku, Slovensko, Německo a Rakousko. Nástroje regulace jsou zde porovnány. Nejpřísnějšími regulacemi se musí řídit cyklisté v rakouských zvláště chráněných územích, následuje Německo a Slovensko. V nejmenší míře jsou cykloturisté omezováni na území České republiky. V praktické části je zkoumáno poškození přírody v souvislosti s cykloturistikou. Na cyklostezkách v 9 zvláště chráněných územích byly náhodně vybrány úseky, na kterých byla posuzována senzitivita. Mezi faktory senzitivity byly zařazeny přítomnost vodního tělesa, lesa, turisticky atraktivního místa, dále velikost převýšení a geologické podloží. Na úsecích se zvýšenou senzitivitou bylo provedeno terénní pozorování. Z celkového počtu 73 senzitivních úseků...
|
|
|
Využití pasívních vzorkovačů při identifikaci reziduí antibiotik v přečištěných odpadních vodách
Kostříková, Markéta ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
S růstem lidské společnosti přibývá i spotřeby antibiotik, která se ve velké míře dostávají zpět do životního prostředí a v podobě jejich reziduí nebo metabolitů tam působí negativně na necílové organismy. Hlavními zdroji těchto sloučenin je lidská a veterinární medicína, zemědělství a živočišná výroba. Teoretická část této práce je rozdělena na dvě kapitoly. Na problematiku metod pasivního vzorkování, kde je probrána jejich využitelnost a výhody oproti aktivnímu vzorkování, mezi které patří rychlost, relativní nenákladovost, nulový přísun vnější energie a sběr vzorků in situ. Jsou zde popsány principy práce základních typů vzorkovačů primárně určených pro identifikaci cizorodých částic ve vodním prostředí. Jedná se o Gore-Sorber, PDB, SPMD, POCIS, Chemcatcher, Keramický dozimetr, PISCES, MESCO a SLMD. Druhá kapitola se zabývá farmaceutickými látkami, detailněji antibiotiky vyskytujícími se v přírodním prostředí (Streptomycin, Amoxicilin, Ciprofloxacin, Lincomycin, Erythromycin, Spiramycin, Flumequin, Ofloxacin, Sulfamethoxazol, Chlortetracyklin, Oxytetracyklin) a metodami jejich detekce. V experimentální části byla hodnocena možnost využití pasivních vzorkovačů při identifikaci reziduí antibiotik v odpadních vodách pomocí plotnové difuzní metody. Klíčová slova: pasívní vzorkovač, rezidua...
|
host ::
RSS.