|
|
Domácí násilí ve společnosti
Konvičková, Martina ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Munková, Gabriela (oponent)
v českém jazyce Domácí násilí ve společnosti Tato práce vymezuje domácí násilí jako velmi široký složitý sociální (genderový) a právní pojem, čemuž odpovídá i její členění do dvou logických celků. Teorii domácího násilí a výkladu jeho základních znaků a pojmů se věnuje první kapitola. Domácí násilí je zde popsáno jako celospolečenský problém, který vzhledem ke statisticky doložené (překvapivě vysoké) míře výskytu a předpokládané vysoké latenci nelze odložit stranou jako okrajový sociálně patologický jev. K takovému (nesprávnému) závěru svádí řada mýtů obestírajících problematiku intimního násilí vůbec a zejména všeobecná představa, že osobu ohroženou domácím násilím lze jednoznačně rozpoznat, stejně jako osobu týrající své bližní. Autorka této práce se snaží vyvrátit tyto závěry s poukázáním na kriminologická a viktimologická specifika osoby ohrožené i ohrožující domácím násilím. Ve druhé kapitole tato práce zkoumá faktory feminizace domácího násilí, tj. aspekty ženy jako genderového pohlaví, genderovou socializaci a její dynamiku, diskriminaci a násilí páchané na ženách. Domácí násilí je totiž celosvětově stále chápáno jako podkategorie násilí páchaného na ženách, přestože obětí se může stát každý (žena, muž, senior, dítě…) a dle současných statistik není agresorem zdaleka pouze muž. Ústředním...
|
|
|
Domácí násilí ve společnosti
Konvičková, Martina ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Munková, Gabriela (oponent)
v českém jazyce Domácí násilí ve společnosti Tato práce vymezuje domácí násilí jako velmi široký složitý sociální (genderový) a právní pojem, čemuž odpovídá i její členění do dvou logických celků. Teorii domácího násilí a výkladu jeho základních znaků a pojmů se věnuje první kapitola. Domácí násilí je zde popsáno jako celospolečenský problém, který vzhledem ke statisticky doložené (překvapivě vysoké) míře výskytu a předpokládané vysoké latenci nelze odložit stranou jako okrajový sociálně patologický jev. K takovému (nesprávnému) závěru svádí řada mýtů obestírajících problematiku intimního násilí vůbec a zejména všeobecná představa, že osobu ohroženou domácím násilím lze jednoznačně rozpoznat, stejně jako osobu týrající své bližní. Autorka této práce se snaží vyvrátit tyto závěry s poukázáním na kriminologická a viktimologická specifika osoby ohrožené i ohrožující domácím násilím. Ve druhé kapitole tato práce zkoumá faktory feminizace domácího násilí, tj. aspekty ženy jako genderového pohlaví, genderovou socializaci a její dynamiku, diskriminaci a násilí páchané na ženách. Domácí násilí je totiž celosvětově stále chápáno jako podkategorie násilí páchaného na ženách, přestože obětí se může stát každý (žena, muž, senior, dítě…) a dle současných statistik není agresorem zdaleka pouze muž. Ústředním...
|
host ::
RSS.