|
|
Lithium a jeho vliv na životní prostředí při poruchách lithiových bateriových článků
Linney, Phillip George ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem uvolňování alkalických kovů a vybraných těžkých kovů z bateriových článků do hasebních vod. Vzorky baterií byly připraveny jejich přehřátím s následným výbuchem a poté loužením v destilované vodě. Po stanovené době byla sledována změna pH a konduktivity oproti destilované vodě. Pro změření koncentrace prvků byla použita plamenová emisní spektrometrie a ICP-MS. Naměřené hodnoty obsahu kovů ve vodných extraktech vzorků baterií shořelých na vzduchu byly porovnány se vzorky, které explodovaly pod vodou. Byly zjištěny jisté rozdíly. Pro vzorky extraktů z baterií shořelých na vzduchu byla zjištěna koncentrační posloupnost Li+ >> K+ > Na+, kdežto pro vzorky extraktů baterií shořelých ve vodě byla zjištěna koncentrační posloupnost Li+ >> Na+ > K+. Koncentrace iontů Na+ se pohybovaly kolem 12,7 mg/l pro vzorky explodované pod vodou potom 275 mg/l. Koncentrace K+ byla pro oba typy vzorku kolem 19 mg/l. Lithiových iontů bylo stanoveno nejvíce ze všech měřených prvků, a to v průměru 1500 mg/l pro vzorky shořelé na vzduchu a 8200 mg/l pro vzorky explodované pod vodou. Při měření na ICP-MS byly zjištěny vyšší koncentrace Fe, Ni, Cu, Mn a Co v závislosti na složení daného vzorku baterie.
|
|
|
Stanovení pesticidů v pevných matricích životního prostředí
Řepková, Michaela ; Komendová, Renata (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o stále aktuální problematice pesticidů v půdním prostředí. V teoretické části je nejprve řešen vstup těchto látek do životního prostředí, tedy jejich aplikace v různých formách na zemědělskou půdu, kde jsou na základě určitých faktorů v této půdě zadržovány a z ní následně transportovány do dalších složek životního prostředí. Jelikož se rezidua pesticidů vyskytují i v ostatních složkách životního prostředí, tak představují celosvětový problém kvůli potenciálnímu environmentálnímu a zdravotnímu riziku nejen pro lidskou populaci. Dále se teoretická část věnuje vhodnému způsobu stanovení těchto pesticidních látek v půdní matrici, a to jak vhodné extrakční metodě, tak i vhodné analytické koncovce. Experimentální část se primárně zaměřovala na samotné stanovení těchto perzistentních organických polutantů. Pesticidy z půdy byly extrahovány v současnosti jednou z nejpopulárnějších extrakčních metod, a to metodou QuEChERS. Tato metoda byla důkladně optimalizována za účelem dosažení co nejnižších limitů detekce/kvantifikace, nejvyšších možných výtěžností a dobré opakovatelnosti. Jakožto vhodná analytická koncovka pro stanovení pesticidů ve extraktech půd byla zvolena metoda LC-MS/MS.
|
|
|
Koňská hříva jako možný bioindikátor pro posouzení kontaminace životního prostředí rizikovými prvky
Smékalová, Šárka ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn v koňské hřívě a použitých krmivech. Vzorky byly odebrány ze dvou lokalit a s využitím AAS byly stanovovány vybrané rizikové kovy. Naměřené koncentrace Hg v koňské hřívě se pohybovaly v rozmezí 0,0032–0,0077 mg/kg. Koncentrace kadmia byly ve všech vzorcích koňské hřívy pod limitem detekce. Koncentrace Cr se pohybovaly v rozmezí 0,312–3,527 mg/kg, koncentrace Cu 4,274–7,336 mg/kg, koncentrace Pb 0,143–1,403 mg/kg, koncentrace Ni 0,611–2,401 mg/kg, koncentrace Zn v rozmezí 37,0–253,2 mg/kg. Ve vzorcích krmiva byly naměřeny koncentrace Hg v rozmezí 0,001–0,015 mg/kg. Kadmium bylo stanoveno ve třech vzorcích v rozmezí 0,052–0,194 mg/kg. Ostatní rizikové prvky byly naměřeny u všech vzorků krmiva, Cr v rozmezí 3,511–13,195 mg/kg, Cu 1,670–25,241 mg/kg, Pb v rozmezí 0,171–2,709 mg/kg a Ni 1,106–5,917 mg/kg. Koncentrace Zn v krmivu se pohybovaly v rozmezí 8,6–242,2 mg/kg. Z naměřených dat není možné jednoznačně posoudit schopnost akumulace kovů v koňské hřívě. Nelze ani potvrdit závislost koncentrace kovu na věku, pohlaví, zbarvení či plemene koní, pouze u pohlaví byly markantnější opakující se rozdíly.
|
|
| |
|
|
Stanovení aniontů ve vodách lesních studánek pomocí iontové chromatografie
Kouřilová, Soňa ; Komendová, Renata (oponent) ; Alexa, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na stanovení aniontů ve vodách z lesních studánek pomocí iontové chromatografie. Cílem studie byla analýza běžně se vyskytujících aniontů obsažených ve studánkových vodách, které mohou ovlivňovat kvalitu pitné vody. Pro separaci a kvantifikaci aniontů byla použita metoda iontové chromatografie. Práce zahrnuje odběr vzorků z 25 lesních studánek v okolí města Brna. Vzorkování probíhalo v jarní a podzimní kampani (od 30.5. do 13.6. 2023 a od 26.9. do 11.10. 2023). Teoretická část obsahuje informace o analytických metodách se zaměřením na stanovení aniontů ve vodách. V experimentální části jsou uvedeny výsledky a diskuse poskytující důležité informace o chemickém složení vody ve vybraných studánkách. Výsledky měření mohou sloužit jako základ pro ochranu a monitorování pitné vody v lesním prostředí.
|
|
|
Studium obsahu těžkých kovů v tkáních volně žijící spárkaté zvěře
Stoček, Michal ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
V honitbě Ženklava byly analyzovány tkáně srnce obecného (Capreolus capreolus L.), prasete divokého (Sus scrofa) a muflona evropského (Ovis aries musimon). Vzorky byly odebírány z jater, ledvin a svaloviny. Vzorky byly rozloženy ve směsi kyseliny dusičné a peroxidu vodíku pomocí mikrovlnného záření a následně analyzovány technikami ET-AAS (Pb, Cd, Cu), F-AAS (Zn) a AMA (Hg). Naměřené koncentrace jednotlivých prvků byly
|
|
|
The use of the Daphnia magna organism in the evaluation of the efficiency of domestic wastewater treatment plants
Petrová, Adela ; Komendová, Renata (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis was to assess the efficiency of two domestic wastewater treatment plants (WWTPs) with a capacity of 30–500 equivalent inhabitants (EO), with 10 to 20 inhabitants using them. The evaluation was carried out through ecotoxicological tests on the aquatic organism Daphnia magna, and analytical analysis, where selected indicators specified in Government Regulations No. 401/2015 Coll. and No. 57/2016 Coll. were investigated. In the acute tests, a significant reduction in the toxicity level of the water at the outlet of the treatment plant, compared to the water at the inlet, was observed. In both treatment plants, EC50 values were determined only at the influent, as there was no mortality above 50 % at the effluent. The EC50 values for WWTP 1 were calculated to be 653.9 ml/l (24hEC50) and 471.1 ml/l (48hEC50). For WWTP 2, these values were determined to be 286.4 ml/l (24hEC50) and 186.2 ml/l (48hEC50). Chronic tests also showed that the treated water from the treatment plant at concentrations of 10 % and 1 % did not have a negative effect on the growth and reproduction of D. magna, but promoted the growth of algae used as food. From an analytical point of view, the treatment efficiency in both treatment plants was COD above 70 %, but only WWTP 1 did not exceed the maximum COD value of 220 mg/l for discharge of treated water to surface water. This plant also met the conditions for discharge to groundwater, unlike WWTP 2.
|
|
|
Analýza rizikových kovů v rPET granulátu
Souček, Elena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Výroba produktů z polymerů se v posledních desítkách let rapidně navýšila. Zejména v obalovém průmyslu pro potravinářské účely si získaly prakticky dominantní postavení ve chvíli, kdy nahradily dříve používané materiály. Vzhledem k přímému ohrožení lidského zdraví je zde potřeba být obzvlášť obezřetný a dbát na složení používaných obalů. Abychom ale stále jen nevyráběli nové produkty, je také nutné vyvíjet metody a postupy, jak správně již použitý materiál zrecyklovat a znovu využít. Tato diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků v regranulátu PET. Dodané vzorky byly totálně rozloženy za pomoci působení mikrovlnného záření v prostředí koncentrované kyseliny sírové a dusičné. Následně byly analyzovány metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS). Pro stanovení Sb a Zn byla použita technika s plamenovou atomizací (FAAS), pro stanovení Cd, Cr, Pb, Cu a Ni s atomizací elektrotermickou (ETAAS). Tato metoda byla také použita pro studium migrace antimonu ze vzorků do simulantu potravin za různých podmínek (teplota, pH). Tato diplomová práce navazuje na diplomovou práci Ing. Kryštofové, která se věnovala studiu recyklovaných PET flakes.
|
|
| |
|
|
Studium obsahu rizikových prvků v elektrárenském popílku
Vlčková, Renáta ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem obsahu rizikových prvků Hg, Cr, Pb a Cd ve vzorcích poskytnutých Tepelnou elektrárnou X. V průběhu jednoho roku byly každý měsíc odebírány vzorky hnědého uhlí, biomasy, úletového popílku a ložového popílku. K této sadě vzorků byly každý měsíc odebírány vzorky říční vody a vody z odkaliště popílku. Celkem bylo analyzováno 72 vzorků pomocí atomové absorpční spektrometrie (AMA 254 a ETAAS). Koncentrace rizikových prvků ve vzorcích hnědého uhlí a biomasy klesají v pořadí Cr > Pb > Hg > Cd a ve vzorcích úletového popílku a ložového popílku klesají v pořadí Cr > Pb > Cd > Hg. Celkově bylo zhodnoceno, že obsahy rizikových prvků po spoluspalování hnědého uhlí a biomasy přecházely zejména do úletového popílku a méně do ložového popílku. Bylo zjištěno, že spálením vyššího množství biomasy klesal obsah Hg, Cr a Pb v úletovém i ložovém popílku. Vzorky vod dle stanovených parametrů byly klasifikovány jako neznečištěné vody.
|
host ::
RSS.