|
Problémy překladu portugalských minulých časů do češtiny
Kolomý, Luděk ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Nejen český student, který se začíná učit jakýkoli románský jazyk, během studia narazí na jednu z nejsložitějších kapitol gramatiky románských jazyků, jakou je bezpochyby odlišnost v kategorii času oproti češtině. Z pohledu českého mluvčího je používání románských minulých časů velmi komplikované a někdy těžko pochopitelné, protože časová osa je v románských jazycích mnohem komplexnější než je tomu v češtině, a proto i vnímání minulosti se z pohledu českého mluvčího značně liší. Portugalština, jazyk patřící do skupiny románských jazyků, má k dispozici, oproti češtině, velmi bohatý výběr minulých časů. Portugalský mluvčí má tedy oproti českému mluvčímu mnohem větší možnosti, jak popsat uplynulý děj a zachytit ho časově co nejpřesněji v případech, kde si čeština musí vypomáhat lexikálně. Ke složitosti této látky také značně přispívá skutečnost, že minulé časy v románských jazycích, a proto i v portugalštině, nemají pouze temporální význam, ale také zasahují do významu modálního, to znamená, že vyjadřují také postoj mluvčího. Minulost, jak již bylo zmíněno, je v románských jazycích složitěji rozčleněna a také i jinak vnímána, proto potřebuje český mluvčí určitý čas, než pronikne do tohoto složitého systému portugalských minulých časů. Skutečnost, která celou situaci okolo pochopení tohoto odlišného systému...
|
|
Problémy překladu portugalských minulých časů do češtiny
Kolomý, Luděk ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Nejen český student, který se začíná učit jakýkoli románský jazyk, během studia narazí na jednu z nejsložitějších kapitol gramatiky románských jazyků, jakou je bezpochyby odlišnost v kategorii času oproti češtině. Z pohledu českého mluvčího je používání románských minulých časů velmi komplikované a někdy těžko pochopitelné, protože časová osa je v románských jazycích mnohem komplexnější než je tomu v češtině, a proto i vnímání minulosti se z pohledu českého mluvčího značně liší. Portugalština, jazyk patřící do skupiny románských jazyků, má k dispozici, oproti češtině, velmi bohatý výběr minulých časů. Portugalský mluvčí má tedy oproti českému mluvčímu mnohem větší možnosti, jak popsat uplynulý děj a zachytit ho časově co nejpřesněji v případech, kde si čeština musí vypomáhat lexikálně. Ke složitosti této látky také značně přispívá skutečnost, že minulé časy v románských jazycích, a proto i v portugalštině, nemají pouze temporální význam, ale také zasahují do významu modálního, to znamená, že vyjadřují také postoj mluvčího. Minulost, jak již bylo zmíněno, je v románských jazycích složitěji rozčleněna a také i jinak vnímána, proto potřebuje český mluvčí určitý čas, než pronikne do tohoto složitého systému portugalských minulých časů. Skutečnost, která celou situaci okolo pochopení tohoto odlišného systému...
|