|
|
Vliv epikardu na regeneraci srdce po cryoinjury v průběhu embryonálního vývoje - analýza morfologických a fyziologických změn
Neffeová, Kristýna ; Kolesová, Hana (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Na infarkt myokardu ročně umírají miliony osob. V srdci následkem ischémie nedochází k dostatečnému nahrazení poškozených kardiomyocytů, vytváří se fibrotická jizva a srdce ztrácí schopnost pumpy. Vrstva buněk, která produkuje množství signalizačních faktorů a vzniká z ní řada buněk, které by mohli napomoci regeneraci po poškození, se nazývá epikard. Jedná se o zevní vrstvu srdeční stěny, jejíž buňky podstupují epiteliálně-mezenchymální tranzici za vzniku buněk účastnících se mimo jiné i formace koronárních cév a pravděpodobně i nových kardiomyocytů. Pro studium vlivu epikardu na regeneraci srdce jsem zavedla novou metodu myokardiálního cryoinjury na ptačích stádiích embryí, kdy je srdce již pokryto vrstvou epikardu a ovlivňuje tak samotnou regeneraci. Pomocí sondy zchlazené v tekutém dusíku bylo indukováno poškození levé komory srdeční, simulující infarkt myokardu. Jedná se o vhodnou alternativu například k podvazům koronárních cév, které u takto raných embryí nejsou proveditelné. Následkem cryoinjury byly pozorovány razantní změny na úrovni epikardu. V této vrstvě byla následkem cryoinjury aktivována exprese (WT1), což se projevovalo odchlípnutím epikardu, zvlněním a tvorbou neobvyklých výběžků. Tím se zvětšila i oblast subepikardu, ve které jsme zaznamenali velké množství migrujících buněk....
|
|
|
Vliv časného postnatálního období na rozvoj pro-arytmogenního substrátu po tlakovém přetížení srdce potkana
Zábrodská, Eva ; Olejníčková, Veronika (vedoucí práce) ; Kolesová, Hana (oponent)
Tlakové přetížení v dospělém myokardu vede k rozvoji srdeční hypertofie. Vyšší výskyt život ohrožujících arytmií u levostranné hypertrofie se pojí se strukturální, mechanickou a elektrickou remodelaci myokardu. Vznik pro-arytmogenního fenotypu zahrnuje řadu faktorů, jejichž role jsou závislé na konkrétním experimentálním modelu a stádiu srdečního selhání. V této studii jsme se zaměřili na jednotlivé faktory remodelace u unikátního modelu tlakového přetížení srdce potkana indukovaného v neonatálním období. Druhý postnatální den byla samcům potkana kmene Wistar provedena konstrikce abdominální aorty. Rozvoj kardiomegalie byl spojen se signifikantním poklesem váhových přírůstků patrným již od 6. týdne. Normalizovaná hmotnost srdce vzrostla ve věku 12 týdnu o 45 % u skupiny s kompenzovaným (AC I) a o 109 % u skupiny s dekompenzovaným (AC II) fenotypem. V tomto věku bylo provedeno EKG a pomocí histologických a imunohistochemických metod byla u AC II skupiny analyzována pro-arytmogenní remodelace pracovního i převodního myokardu. Signifikantní rodloužení QT a QTc intervalu na EKG svědčilo o pro-arytmogenní remodelaci, avšak komorové arytmie pozorovány nebyly. V pracovním myokardu došlo k poklesu exprese jak Cx43 o 15 %, tak jeho fosforylované formy (p-Cx43S368) o 23 %. Byla zjištěna výrazná negativnní...
|
|
|
Molekulární mechanismy vývoje koronárních cév
Neffeová, Kristýna ; Kolesová, Hana (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Kardiovaskulární systém je prvním funkčním orgánem, který se vyvíjí u obratlovců během embryonálního vývoje. Srdce je nenahraditelné pro transport živin a odvod odpadních látek. Během vývoje embrya srdce nejenom roste, ale zároveň již plní funkci pumpy pohánějící krevní oběh. S postupujícím vývojem je nutné zajistit dostatečné zásobování srdce kyslíkem a vznikají tak koronární cévy. Vzhledem k tomu, že každý kardiomyocyt je obklopen alespoň jednou koronární kapilárou, hraje interakce mezi kardiomyocyty a buňkami endotelu nepostradatelnou roli ve správném fungování srdce. Pochopení, jakým způsobem mezi sebou komunikují tyto dva typy buněk, je nezbytné pro medicínský výzkum regenerace srdeční tkáně. V dostupné literatuře je popsána řada faktorů, které se účastní vývoje cév a jejich komunikace s kardiomyocyty. Tyto faktory jsou však popisovány jako samostatné signalizační dráhy, nikoliv jako systém navzájem se ovlivňujících mechanismů. Hlavním cílem této bakalářské práce je propojení jednotlivých signalizačních kaskád a popsaní jejich vzájemné interakce. Detailněji jsou shrnuty hlavní faktory VEGF, Notch, PDGF, Angiopoietin a další. Zmíněné jsou i patologie, které jsou spojeny s mutacemi v signalizačních kaskádách a možnosti využití faktorů v medicíně. Výsledky této práce jsou shrnuty v review...
|
|
|
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti
Kolesová, Hana
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti Dizertační práce: Mgr. Hana Kolesová Vedoucí dizertační práce: Prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc. Anatomický ústav, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Abstrakt Vývoj aortálních oblouků u Pelobates fuscus I když je larvální vývoj Pelobates fuscus (Amphibia, Anura) modifikován oproti situaci rybích předků tetrapod, je možné studiem její metamorfózy studovat změny, které se odehrály při přechodu obratlovců na souš. Přestavbu aortálních oblouků v průběhu metamorfózy Pelobates fuscus jsme studovali pomocí metody korozivního nástřiku cévního systému Mercoxem a jeho pozorováním elektronovým rastrovacím mikroskopem. Porovnáním výsledků s nálezy u dalších druhů, jsme přispěli k souboru poznatků o přestavbě aortálních oblouků při přechodu obratlovců na souš. Aortální oblouky, které v larválních stádiích zásobují žábry krví, se spolu se zánikem žaber radikálně transformují. Samotná transformace aortálních oblouků spojená s přechodem na dýchání vzdušného kyslíku je u Pelobates velmi rychlá a předchází ji dlouhá doba postupné přípravy a pozvolné redukce žaberních cév. Transformace aortálních oblouků zahrnuje zánik ductus Botalli, který umožní přímé vedení krve do plic a kůže. Dále zániku ductus caroticus a tím přímého zásobování hlavy a krku. V průběhu metamorfózy...
|
|
|
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti
Kolesová, Hana ; Grim, Miloš (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent)
Žabgní oblast a její cévy prochází v embryonálním vývoji rozsáhlou přestavbou, ktérá odráží také její fylogenetický vývoj. Studovali jsme mechanismy vývoje žaberní oblasti, abychom zjistili, jak se známý morfogen Sonic hedgehog (Shh) podílí na formování a přestavbě této oblasti a jejích cév. Význam Shh pro vývoj žaberní oblasti jsme posuzovali podle změn, které vyvolala jeho inhibice. Funkci Shh jsme u ptačích embryí krátkodobě inhibovali pomocí anti-Shh protilátky produkované do embrya in vivo hybridomovými buňkami 5E1; dále jsme Shh signální kaskádu inhibovali pomocí cyclopaminu. Výsledky ukazují, že Shh je nutný pro tvorbu de novo vznikajících cév v oblasti žaberních oblouků; dále také pro stabilitu cévní stěny, hlavně u vena cardinalis anterior. Shh ovlivňuje i další vývoj a přestavbu cév, jakou je například fůze aorta dorsalis, větvení arteria carotis interna a vývoj výtokového traktu srdečního. Shh nemá při krátkodobé inhibici vliv na proliferační aktivitu a apoptózu v mesenchymu žaberní oblasti. Domníváme se, že Shh ovlivňuje endotel krevních cév přímo, protože jeho receptor ptcl je exprimován v endotelových buňkách a při inhibici Shh exprese ptcl klesá. Zjistili jsme, že Shh neovlivňuje distribuci hladkých svalových buněk ve stěně cév a neovlivňuje ani expresi receptoru růstového faktoru krevních...
|
|
|
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti
Kolesová, Hana
Mechanismy vývoje krevních cév v žaberní oblasti Dizertační práce: Mgr. Hana Kolesová Vedoucí dizertační práce: Prof. MUDr. Miloš Grim, DrSc. Anatomický ústav, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Abstrakt Vývoj aortálních oblouků u Pelobates fuscus I když je larvální vývoj Pelobates fuscus (Amphibia, Anura) modifikován oproti situaci rybích předků tetrapod, je možné studiem její metamorfózy studovat změny, které se odehrály při přechodu obratlovců na souš. Přestavbu aortálních oblouků v průběhu metamorfózy Pelobates fuscus jsme studovali pomocí metody korozivního nástřiku cévního systému Mercoxem a jeho pozorováním elektronovým rastrovacím mikroskopem. Porovnáním výsledků s nálezy u dalších druhů, jsme přispěli k souboru poznatků o přestavbě aortálních oblouků při přechodu obratlovců na souš. Aortální oblouky, které v larválních stádiích zásobují žábry krví, se spolu se zánikem žaber radikálně transformují. Samotná transformace aortálních oblouků spojená s přechodem na dýchání vzdušného kyslíku je u Pelobates velmi rychlá a předchází ji dlouhá doba postupné přípravy a pozvolné redukce žaberních cév. Transformace aortálních oblouků zahrnuje zánik ductus Botalli, který umožní přímé vedení krve do plic a kůže. Dále zániku ductus caroticus a tím přímého zásobování hlavy a krku. V průběhu metamorfózy...
|
host ::
RSS.