|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Kolaříková, Anna ; Kotous, Jan (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se především zabývá problematikou nechtěných dětí a možným nástinem řešení, které nabízí český právní řád. Vymezení pojmu nechtěné dítě není zcela jednoduché. Dítě se může stát nechtěným ještě před svým narozením, například z důvodu nechtěného otěhotnění ženy nebo v průběhu svého života, což je častějším případem. Dítětem se pro účely této práce rozumí osoba nízkého věku, která je mladší osmnácti let. Samotná Úmluva o právech dítěte se přiklání ke stejnému názoru. Mezi institucionální řešení problematiky nechtěných dětí jsem v úvodu zařadila možnosti legálního odložení novorozence po porodu, a problematiku babyboxů. Oba dva instituty se zaměřují na novorozence a na jejich matky. Pokud se matka rozhodne odložit dítě ihned po porodu a zároveň chce utajit svoji identitu, může zvolit cestu utajeného porodu nebo diskrétní porod. V kapitole věnované babyboxům jsem se zaměřila na právní základ tohoto institutu a základní nastínění otázek spojených s touto problematikou. Babyboxy mají od svého vzniku v ČR řadu příznivců i odpůrců a to jak z řad odborníků, tak z laické společnosti. Následující 4 kapitoly jsou věnovány náhradní výchově o děti, která poskytuje řešení nechtěným dětem nejen po narození, ale i v průběhu jejich života. Úprava ústavní výchovy, kdy dítěti je poskytována péče v ústavních...
|
|
|
Právní postavení nechtěných dětí v České republice
Kolaříková, Anna ; Kotous, Jan (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
V každé společnosti napříč dějinami existuje určitá skupina dětí, které se ocitnou bez péče a ochrany vlastních rodičů. V takovém případě je nutné, aby jim ze strany státu byla tato péče a ochrana zajištěna prostřednictvím právních institutů nahrazujících rodinné zázemí. Cílem této rigorózní práce je přehledně tyto instituty zmapovat, a to jak z pohledu hmotněprávního, tak procesního. Obecně lze náhradní péči o nechtěné děti rozdělit na tzv. náhradní rodinnou péči a ústavní péči. Jak už vyplývá ze samotného názvu, náhradní rodinná péče se díky svému uzpůsobení a uspořádání snaží dětem, kterým je potřeba zabezpečit fyzickou i právní ochranu, poskytnout zázemí připomínající skutečnou rodinu. Patří sem institut osvojení, poručenství, opatrovnictví, svěření do výchovy jiné fyzické osoby a různé formy pěstounské péče. Ústavní péče je poskytována zásadně v ústavních zařízeních, je vykonávána kolektivně, a proto zásadně nenahrazuje rodinou péči poskytovanou individuálně. Právě z těchto důvodů by měly mít instituty rodinné péče vždy přednost před ústavní výchovou, ke které by tak mělo být přistupováno pouze v případech, že se dítě nepodaří umístit do náhradní rodiny. Po dlouhé době úprav a změn proběhla rozsáhlá rekodifikace soukromého práva, která mimo jiné zrušila do té doby platný zákon č. 94/1963 Sb.,...
|
|
|
Analýza možností aplikace metody QTRA v podmínkách ČR na příkladu parku a uličního stromořadí
Kolaříková, Anna
Stromy jsou živé organismy, které mají specifické požadavky na životní podmínky. Městské prostředí je od toho přirozeného značně odlišné. Proto v něm stromy musejí překonávat řadu problémů. Těmto problémům se říká stresory. Stresory jsou limitující faktory vitality a fyziologického stáří. Ovlivňují tím provozní bezpečnost stromů. Aby mohly stromy ve městě růst a být, je třeba předcházet rizikům, které představují, jako je pád větve nebo celého jedince a tím ohrožení života, zdraví a majetku osob ve městě. Proto byly vymyšleny různé metody hodnocení zdraví stromů a jejich biomechaniky. V současné době se v České republice používá metoda podle AOPK, která je založena na stáří, vitalitě a fyziologickém stáří stromu. Nepokrývá však důležitý časový faktor stresorů. Proto byla vyzkoušena v parku a uličním stromořadí metoda QTRA. Tato metoda hodnotí prostředí, ve kterém strom žije. QTRA je využívána hlavně ve Velké Británii, kde vznikla.
|
host ::
RSS.