|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
|
|
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
|
|
|
Údolí padlých: Sporné místo ve španělských politkách paměti
Kolínová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Monument známý pod názvem Údolí padlých se nachází necelých padesát kilometrů od Madridu. Komplex nechal jako památník obětem občanské války vybudovat generál Franko, který byl ve zdejší bazilice vytesané do skály po své smrti také pohřben. Ostatky diktátora umístěné na tak monumentálním místě vedle tisíců obětí občanské války představují podle mnohých pro demokratické Španělsko nevyřešený problém. Debata o dalším osudu Údolí padlých se, vzhledem k mnohočetnosti významů, které toto místo nese, dotýká i mnoha dalších témat. Tato práce představuje a analyzuje politiky paměti a debatu o sporném místě paměti Údolí padlých od počátku Zapaterovy vlády v roce 2004 do konce Rajoyovi vlády v květnu 2018. Na základě typologie paměťových aktérů M. Bernharda a J. Kubika identifikuje a klasifikuje národní institucionální aktéry, které se na této debatě podílí. Kromě toho práce zmiňuje i nadnárodní aktéry a postoje španělské občanské společnosti. Práce tak spojuje tři oblasti studia kolektivní paměti: místa paměti, politiky paměti a paměťové aktéry.
|
|
|
Severoirská protestní hladovka v roce 1981 ve filmu
Kolínová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Hladovka irských republikánských vězňů v roce 1981, při které v severoirské věznici Maze/Long Kesh zemřelo deset mužů, byla vrcholem protestů reagujících na zrušení tzv. zvláštní kategorie, která zajišťovala vězňům odsouzeným za násilí spojené s konfliktem známým jako Troubles de facto politický status. Události spojené s hladovkou nejsou zapomenuty dodnes a stále vzbuzují rozpory ve společnosti. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu populárních celovečerních filmů, jejichž hlavním námětem je právě severoirská hladovka. Na teoretické úrovni práce využívá koncept kolektivní paměti, který je blíže rozveden a aplikován na problematiku filmu v první části práce. Druhá kapitola stručně představuje historický kontext, tedy samotnou hladovku a také její odkaz v dnešní době. Poslední a nejdůležitější část práce se zabývá třemi filmovými zpracováními, konkrétně snímky Some Mother's Son (1996), H3 (2001) a Hunger (2008), která jsou srovnána s ohledem na původ jejich tvůrců, výběr konkrétních aspektů dění okolo hladovek a dobu vzniku. V závěru je kromě shrnutí předchozích poznatků obecně naznačeno, jak autoři s tématem hladovek na filmovém plátně pracují.
|
host ::
RSS.