Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zkušenosti se simultánním tlumočením do jazyka "B". Tlumočení v evropských institucích.
Kodym, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, které je v letech po rozšíření Evropské unie velmi aktuální, přesto je velmi málo teoreticky i empiricky zpracováno. Po vymezení pojmu tlumočení do cizího jazyka (tzv. "retouru") a jeho přijímání translatology a tlumočnickou obcí je nejprve podán přehled historie a současného kontextu tlumočení v Evropské unii. Následující část je věnována kritickému přehledu translatologických teorií ve vztahu ke směru tlumočení - touto otázkou se dosud specificky zabývalo překvapivě málo teoretických prací. Proto bylo nezbytné před formulováním hypotéz pro náš empirický výzkum provést jakousi syntézu dosavadního stavu bádání nejen přísně translatologického (zejména deverbalizační teorie pařížské školy a Gilélv model úsiiO, ale také v oblasti očekávání posluchač(} a vnímané kvality tlumočení. Vedle toho hypotézy čerpaly z některých současných psycholingvistických teorií o využití fonologické paměti (zejména Baddeleyova modelu artikulační smyčky). Na základě těchto teoretických poznatkél byl formulován výzkumný předpoklad, že tlumočníci pracující pro evropské instituce jsou fakticky bilingvní, proto neexistují větší rozdíly v kvalitě obou směrél tlumočení a preference tlumočení do A není založena na objektivních faktorech, a že při poslechu v rodné řeči lze lépe využít fonologickou...
Zkušenosti se simultánním tlumočením do jazyka "B". Tlumočení v evropských institucích.
Kodym, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, které je v letech po rozšíření Evropské unie velmi aktuální, přesto je velmi málo teoreticky i empiricky zpracováno. Po vymezení pojmu tlumočení do cizího jazyka (tzv. "retouru") a jeho přijímání translatology a tlumočnickou obcí je nejprve podán přehled historie a současného kontextu tlumočení v Evropské unii. Následující část je věnována kritickému přehledu translatologických teorií ve vztahu ke směru tlumočení - touto otázkou se dosud specificky zabývalo překvapivě málo teoretických prací. Proto bylo nezbytné před formulováním hypotéz pro náš empirický výzkum provést jakousi syntézu dosavadního stavu bádání nejen přísně translatologického (zejména deverbalizační teorie pařížské školy a Gilélv model úsiiO, ale také v oblasti očekávání posluchač(} a vnímané kvality tlumočení. Vedle toho hypotézy čerpaly z některých současných psycholingvistických teorií o využití fonologické paměti (zejména Baddeleyova modelu artikulační smyčky). Na základě těchto teoretických poznatkél byl formulován výzkumný předpoklad, že tlumočníci pracující pro evropské instituce jsou fakticky bilingvní, proto neexistují větší rozdíly v kvalitě obou směrél tlumočení a preference tlumočení do A není založena na objektivních faktorech, a že při poslechu v rodné řeči lze lépe využít fonologickou...

Viz též: podobná jména autorů
2 Kodym, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.