|
|
Exploring the cultural and political meanings of Má vlast in the First Czechoslovak Republic
Kodýtek, Pavel ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; St Pierre, Kelly (oponent)
4 Abstrakt Smetanova Má vlast zaujímá v české národní kultuře dlouhodobě jedinečné místo a je považována za jeden z konstitutivních prvků smetanovského mýtu zakotveného v obecném povědomí. Před více než čtyřiceti lety se v muzikologickém diskurzu Vladimír Lébl a Jitka Ludvová (1981) vyslovili pro "odstraňování nánosů" smetanovského mýtu a zpochybnili převládající představu o Smetanovi jako jediném géniovi zmapováním dobových kořenů Mé vlasti. Teprve v posledních letech však začali muzikologové vrstvy mýtu ve větší míře odkrývat, mezi nimi Brian S. Locke (2006), Christopher Campo- Bowen (2016) a Kelly St. Pierre (2017). Tato práce přispívá do této diskuse zkoumáním významů Mé vlasti a Smetanova mýtu v kontextu oslav stého výročí Smetanova narození v roce 1924. Odhaluje, jak byl mýtus různými aktéry přetvářen k ospravedlnění různých kulturních politik, a ukazuje, že různé, veskrze politické interpretace byly především výsledkem ideologií a zájmů těchto protagonistů. Studie rovněž zdůrazňuje klíčovou roli československého státu při realizaci oslav a to, jak je využil k dosažení konkrétních politických cílů. Na základě dobových pramenů, včetně archivních materiálů, časopiseckých a novinových článků a monografií, odhaluje tato studie dynamiku vyjednávání mezi různými zájmovými skupinami a státem při formování...
|
|
|
Oral tradition of cantiones in Czech lands and its imprint in late medieval manuscripts
Kodýtek, Pavel ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Ústní tradice cantiones v českých zemích a její otisk v pozdně středověkých rukopisech Abstrakt Prameny dochované v českých zemích nabízejí rozsáhlý soubor cantiones, tj. latinských jednohlasých nebo vícehlasých duchovních písní, které poskytují bohatou základnu pro výzkum jejich tradice a transmise v pozdním středověku. Ačkoli jsou předmětem vědeckého studia již půldruhého století, velkou část literatury limituje použitý přístup, ať už jde o filologickou metodu, která v dochovaných pramenech cantia spatřovala prostředek k nalezení jeho archetypu a ve variantách zápisu pouze chyby k emendaci (Mužík, Černý), nebo o nacionalistickou předpojatost (Nejedlý). V případě chorálu badatelé ukázalo, že tradice středověké hudby byla silně ovlivněna ústní transmisí (Treitler, Hucke), a proto by se na ni mělo nahlížet z perspektivy jiné, blízké etnomuzikologii (Jeffery). Ačkoli některé práce z poslední doby tento přístup reflektují (Gancarczyk), nebyl dosud ověřen na větším souboru písní ani nebyly systematicky nastíněny jeho důsledky. Má studie několika desítek písní zaznamenaných kolem roku 1410 v rukopisu CZ- VB 42, které, jak dokládám na vybraných pramenech, přežily a vzkvétaly i v následujícím století, ukazuje rozmanitost žánru a také to, že navzdory nástupu polyfonie nadále převládaly jednohlasé skladby. A co je...
|
host ::
RSS.