|
|
Abreviace v současné bulharštině ve srovnání s češtinou
Kalajdžievová, Natalie ; Rangelová, Albena (vedoucí práce) ; Košková, Mária (oponent) ; Niševa, Božana (oponent)
ABREVIACE V SOUČASNÉ BULHARŠTINĚ VE SROVNÁNÍ S ČEŠTINOU Disertační práce se zaměřuje na konfrontační studium abreviace v bulharštině ve srovnání s češtinou a na popis zkratek jako specifických jazykových znaků. Přihlédnuto je k aktuálním jazykovým tendencím a změnám v oblasti abreviace v souvislostech s jazykovou typologií. Práce se věnuje gramatické, stylistické a sémantické charakteristice abreviatur, přičemž podstatná část konfrontačního popisu je věnována abreviaturám grafickým a iniciálovým, které tvoří centrální část dílčího systému abreviačních útvarů. Z konfrontačního hlediska je také popsána schopnost zkratek sloužit jako slovotvorný základ pro slova odvozená. Do disertační práce jsou zahrnuty také výsledky sociolingvistické sondy provedené dotazníkovou metodou, ve které respondenti hodnotili zkratky internacionálního charakteru a slova obsahující zkrácené základy zapojené do azbukou psaného textu.
|
|
|
Abreviace v současné bulharštině ve srovnání s češtinou
Kalajdžievová, Natalie ; Rangelová, Albena (vedoucí práce) ; Košková, Mária (oponent) ; Niševa, Božana (oponent)
ABREVIACE V SOUČASNÉ BULHARŠTINĚ VE SROVNÁNÍ S ČEŠTINOU Disertační práce se zaměřuje na konfrontační studium abreviace v bulharštině ve srovnání s češtinou a na popis zkratek jako specifických jazykových znaků. Přihlédnuto je k aktuálním jazykovým tendencím a změnám v oblasti abreviace v souvislostech s jazykovou typologií. Práce se věnuje gramatické, stylistické a sémantické charakteristice abreviatur, přičemž podstatná část konfrontačního popisu je věnována abreviaturám grafickým a iniciálovým, které tvoří centrální část dílčího systému abreviačních útvarů. Z konfrontačního hlediska je také popsána schopnost zkratek sloužit jako slovotvorný základ pro slova odvozená. Do disertační práce jsou zahrnuty také výsledky sociolingvistické sondy provedené dotazníkovou metodou, ve které respondenti hodnotili zkratky internacionálního charakteru a slova obsahující zkrácené základy zapojené do azbukou psaného textu.
|
|
|
Nové lexikální jednotky cizího původu v češtině, ruštině a bulharštině - srovnání
Sixtová, Hedvika ; Rangelová, Albena (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Košková, Mária (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na oblast neologie a jazykových kontaktů. Sleduje a analyzuje způsob morfologicko-slovotvorné adaptace lexikálních jednotek cizího původu v jazycích přijímajících. V první fázi po přejetí představuje morfologickoslovotvorná adaptace zformování základního tvaru lexikální jednotky pro daný jazyk přijímající. V druhé fázi pokračující adaptace znamená začleňování lexikální jednotky do domácí slovotvorby. Pracujeme s materiálem posledních 20. let z českého, ruského a bulharského jazyka a to zejména se substantivy a na dalším místě s adjektivy a slovesy. Snažili jsme se neomezovat na pouhou registraci jednotlivých nových slov cizího původu, ale sledovat i obecnější zákonitosti jejich asimilace v přijímajících jazycích a způsobů, jak může mít příliv výpůjček vliv i na strukturní vlastnosti přijímajícího jazyka. Dostáváme se tak do problematiky, která může mít i obecnější teoretickou platnost. Výrazným příkladem jsou takové případy jako jevy, shrnuté podle Kostomarova pod názvem izafet. Práce tak v rámci studia synchronní dynamiky přispívá k pohledu na inovační procesy, které jsou podmíněny mezijazykovými kontakty.
|
host ::
RSS.