|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
|
|
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...
|
|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
host ::
RSS.