|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
|
|
Inflation targeting and inflation perceptions: an empirical analysis
Klubíčková, Kateřina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
V této práci zkoumáme vliv zavedení inflačního cílování jako režimu monetární politiky na rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací. Na rozdíl od předchozích výzkumů používáme vnímanou inflaci, protože je získávána ze spotřebitelských průzkumů prováděných v jednotlivých zemích Evropské unie na vzorku celé populace, a tudíž nám umožňuje analyzovat efekt zavedení inflačního cílování napříč populací. V práci používáme panelová data sestávající z 19 členů Evropské unie a 1 kandidátské země, včetně 7 zemí provádějících inflační cílování. Panel obsahuje měsíční data z období, které začíná lednem 1990 a končí prosincem 2012. Na základě analýzy s použitím modelu fixních efektů se speciálními dummy proměnnými pro zachycení efektu rozdílu v rozdílech jsme zjistili, že v zemích cílujících inflaci je menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací a že po zavedení inflačního cílování dochází k absolutnímu zmenšení tohoto rozdílu. Kromě toho jsou jednotlivé skupiny rozdělené na základě socio- ekonomických charakteristik respondentů spotřebitelských průzkumů zavedením inflačního cílování ovlivněny různým způsobem, ačkoli se velikost rozdílů liší pouze do jisté míry. Klasifikace E31, E52, E58, C23 Klíčová slova inflační cílování, vnímaná inflace, rozdíl v rozdílech, socio-ekonomické charakteristiky E-mail autora...
|
|
|
Inflation targeting and inflation perceptions: an empirical analysis
Klubíčková, Kateřina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
V této práci zkoumám vliv zavedení inflačního cílování jako režimu monetární politiky na rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací. Na rozdíl od předchozích výzkumů používám vnímanou inflaci, protože je získávána ze spotřebitelských průzkumů prováděných v jednotlivých zemích Evropské unie na vzorku celé populace, a tudíž mi umožňuje analyzovat efekt zavedení inflačního cílování napříč populací. V práci používám panelová data sestávající z 19 členů Evropské unie a 1 kandidátské země, včetně 7 zemí provádějících inflační cílování. Panel obsahuje měsíční data z období, které začíná lednem 1990 a končí prosincem 2012. Na základě analýzy s použitím modelu fixních efektů se speciálními dummy proměnnými pro zachycení efektu rozdílu v rozdílech jsem zjistila, že v zemích cílujících inflaci je menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací a že po zavedení inflačního cílování dochází k absolutnímu zmenšení tohoto rozdílu. Kromě toho jsou jednotlivé skupiny rozdělené na základě socio- ekonomických charakteristik respondentů spotřebitelských průzkumů zavedením inflačního cílování ovlivněny různým způsobem, ačkoli se velikost rozdílů liší pouze do jisté míry. Klasifikace E31, E52, E58, C23 Klíčová slova inflační cílování, vnímaná inflace, rozdíl v rozdílech, socio-ekonomické charakteristiky E-mail autora...
|
|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
host ::
RSS.