|
|
Klimatologické hodnocení sucha na území Čech a Moravy v letech 1875-2002
Blinka, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent) ; Munzar, Jan (oponent)
Disertační práce vznikla s podporou grantového projektu "Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku". Analýza sucha na území Česka v letech 1875-2002 vycházela z osmi vybraných stanic s nejdelšími denními řadami teplot a srážek, které reprezentují klima středních a nižších poloh. Práce sleduje dva hlavní cíle: hodnocení intenzity sucha v předem zvolených kalendářních jednotkách (roky, vegetační období - měsíce duben až září) a vymezení nejvýraznějších period sucha. Vedle dvou zcela nových objektivních indexů DI a EvaDI byla intenzita sucha na jednotlivých stanicích kvantifikována také na základě charakteristiky EDI, jež vychází z metody efektivní srážky autorské dvojice H. R. Buyn a D. A. Wilhite. Zvláštní pozornost věnujeme stanici Praha-Klementinum, pro kterou jsme spočítali odhady denních úhrnů potenciální evapotranspirace. Ty jsou společně s denními úhrny srážek základem dalších tří nově zkonstruovaných indexů intenzity sucha EDImod, EDI2 a EvaDI2. Metodu efektivní srážky jsme využili také při vymezování nejvýraznějších period sucha. Jejich průnikem na všech stanicích dostáváme časové úseky, ve kterých sucho zasáhlo celé území Česka. Na stanici Praha-Klementinum jsme vyzkoušeli také námi navrženou modifikaci metody efektivní srážky, která spočívá v začlenění odhadů denních úhrnů...
|
|
|
Topoklima údolí a jeho vliv na vegetaci
Kuželová, Hana ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent)
Topoklima údolí a jeho vliv na vegetaci Abstrakt Předkládaná práce se zabývá specifickým topoklimatem údolí na příkladu údolí, v němž leží osada Studené, nedaleko Jílového u Prahy. Cílem bylo zhodnotit topoklima a jeho vliv na fytogeografické a fenologické poměry údolí. Při opakovaných návštěvách údolí v roce 2011 a 2012 byla prováděna ambulantní měření teploty pomocí Assmannova psychrometru a pozorování fenologických projevů rostlin. Bylo potvrzeno vytváření nočních údolních inverzí. Dne 28. dubna 2012 byl zaznamenaný gradient teploty 6 řC a trvání inverze 3,5 hodiny po východu Slunce. V průběhu dne vzrůstají teplotní rozdíly v údolí vlivem zastínění jeho částí. Jako referenční meteorologické stanice byly použity stanice PřF UK na Pecném a amatérská stanice v Okrouhlu. Nižší dosažené teplotní sumy v údolí mají vliv na pozdější nástupy fenofází rostlin. Podrobně byla sledována líska a habr, pro které byla vytvořena podrobná fenologická stupnice. Jako vhodnější se pro pozorování jevil habr. Líska měla v nejčasnějších vegetativních fázích větší časové rozdíly nástupů mezi jednotlivými lokalitami. Na podzim roku 2011 byl sledován nástup fenofáze zrání plodů u lísky. Zaznamenaný rozdíl mezi lokalitou nad údolím a v údolí byl 24 dnů. Pro porovnání jsem měla k dispozici data ze stanice Šindelová v Krušných...
|
|
|
Klimatologické hodnocení sucha na území Čech a Moravy v letech 1875-2002
Blinka, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent) ; Munzar, Jan (oponent)
Disertační práce vznikla s podporou grantového projektu "Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku". Analýza sucha na území Česka v letech 1875-2002 vycházela z osmi vybraných stanic s nejdelšími denními řadami teplot a srážek, které reprezentují klima středních a nižších poloh. Práce sleduje dva hlavní cíle: hodnocení intenzity sucha v předem zvolených kalendářních jednotkách (roky, vegetační období - měsíce duben až září) a vymezení nejvýraznějších period sucha. Vedle dvou zcela nových objektivních indexů DI a EvaDI byla intenzita sucha na jednotlivých stanicích kvantifikována také na základě charakteristiky EDI, jež vychází z metody efektivní srážky autorské dvojice H. R. Buyn a D. A. Wilhite. Zvláštní pozornost věnujeme stanici Praha-Klementinum, pro kterou jsme spočítali odhady denních úhrnů potenciální evapotranspirace. Ty jsou společně s denními úhrny srážek základem dalších tří nově zkonstruovaných indexů intenzity sucha EDImod, EDI2 a EvaDI2. Metodu efektivní srážky jsme využili také při vymezování nejvýraznějších period sucha. Jejich průnikem na všech stanicích dostáváme časové úseky, ve kterých sucho zasáhlo celé území Česka. Na stanici Praha-Klementinum jsme vyzkoušeli také námi navrženou modifikaci metody efektivní srážky, která spočívá v začlenění odhadů denních úhrnů...
|
host ::
RSS.