|
|
Soudnělékařský aspekt poranění vznikajících při kardiopulmonální resuscitaci
Ihnát Rudinská, Lucia ; Hejna, Petr (vedoucí práce) ; Klír, Přemysl (oponent) ; Straka, Ĺubomír (oponent)
Souhrn IHNÁT RUDINSKÁ, Lucia: Soudnělékařský aspekt poranění vznikajících při kardiopulmonální resuscitaci. Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové; Hradec Králové: 2017, 97 s. Poranění vznikající v souvislosti s kardiopulmonální resuscitací (KPR) představují velmi aktuální problematiku na rozhraní medicínských oborů. Frekvence výskytu těchto poranění je velmi vysoká, spektrum poranění široké od klinicky bezvýznamných až po poranění neslučitelná se životem. Cílem práce bylo hodnocení prevalence a závažnosti poranění vznikajících v souvislosti s KPR, jakož i analýza faktorů, které se mohou podílet na vzniku závažných resuscitačních poranění. Do prospektivní pitevní studie bylo v rozmezí tří let (1. 9. 2012 - 30. 8. 2015) zařazeno 80 osob, u kterých byla ve Fakultní nemocnici Ostrava provedena zdravotní pitva a které byly před smrtí neúspěšně resuscitovány. Poranění asociovaná s KPR byly zaznamenány u 93,7 % resuscitovaných osob, u převážné většiny těchto osob byla poranění vícenásobná. Diagnostikována byla poranění kožního krytu, hlavy, krku, ojedinělá nitrobrišní poranění a především častá poranění hrudníku a nitrohrudních orgánů. Závažná poranění asociovaná s KPR byla zaznamenána u 41,2 % osob (kontuze nebo lacerace plic, hemotorax, kontuze srdce, hemoperikard, lacerace jater, ruptura...
|
|
|
Morfologické nálezy u oběšení
Hejna, Petr ; Hottmar, Petr (vedoucí práce) ; Hirt, Miroslav (oponent) ; Klír, Přemysl (oponent)
Souhrn Oběšení je formou strangulační asfyxie, kde síla vedoucí ke stlačení krčních orgánů je odvozena od silového gravitačního působení daného hmotností těla. Škrtidlová rýha na krku je z větší míry posmrtný fenomén. Proto k průkazu vitality oběšení je nutné identifikovat relevantní poranění krčních struktur. Úkolem této prospektivní pitevní studie bylo stanovit relativní četnost poranění krčních orgánů u oběšení ve vztahu k poloze závěsu škrtidla na krku a některým dalším charakteristikám (prověšení těla, pohlaví, věk a hmotnost jedince). Autoři se na podkladně výsledků studie snažili určit mechanismus vzniku poranění jednotlivých krčních struktur a zároveň identifikovat specifické či nejvíce charakteristické poranění krku ve vztahu k poloze závěsu škrtidla na krku. Úkolem studie bylo také určit relativní četnost Simonových krevních výronů v oblasti bederní části páteře u oběšení. Celkem autoři prospektivně vyšetřili 178 případů oběšení. Zlomenina jazylky anebo chrupavky štítné byla prokázána ve 128 případech oběšení (72%). Zlomenina jazylky byla prokázána u 56 případů oběšení (31,5%). Zlomenina chrupavky štítné byla nalezena u 101 případů oběšení (56,8%). Přítomnost zlomenin byla nezávislá na pohlaví, věku, hmotnosti jedinců a úplnosti prověšení jejich těla. Mezi přítomností zlomenin a polohou závěsu...
|
host ::
RSS.