Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Písničkář Karel Plíhal
Kebrtová, Helena ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Práce představuje Karla Plíhala jako představitele svébytného typu společensky neangažovaného folkového písničkáře, jehož poetika je založena především na hravosti. Písňový text Karla Plíhala je rozebírán v kontextu požadavků, které na text klade zpívaná poezie. Proto jsou v práci vylíčeny základní obecné charakteristiky písňového textu. Písňový text klade zvýšený důraz na pravidelnost formy i metra, preferuje melodické uspořádání hlásek, přirozený jazyk, včetně přirozeného rozložení slovních přízvuků, které výrazně ovlivňuje srozumitelnost textu. Písňový text nemusí splňovat veškeré požadavky psané poezie, zejména z hlediska sémantického zatížení. Významově plytké texty ovšem nejsou jeho cílem. Hlavním specifikem písňového textuje to, že tvoří složku písně, a proto není v psané podobě úplný. Rozebírat a hodnotit by se měl ve svém spojení s hudbou. Hudba písňový text dále rozvíjí.
Písničkář Karel Plíhal
Kebrtová, Helena ; Peterka, Josef (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Práce představuje Karla Plíhala jako představitele svébytného typu společensky neangažovaného folkového písničkáře, jehož poetika je založena především na hravosti. Písňový text Karla Plíhala je rozebírán v kontextu požadavků, které na text klade zpívaná poezie. Proto jsou v práci vylíčeny základní obecné charakteristiky písňového textu. Písňový text klade zvýšený důraz na pravidelnost formy i metra, preferuje melodické uspořádání hlásek, přirozený jazyk, včetně přirozeného rozložení slovních přízvuků, které výrazně ovlivňuje srozumitelnost textu. Písňový text nemusí splňovat veškeré požadavky psané poezie, zejména z hlediska sémantického zatížení. Významově plytké texty ovšem nejsou jeho cílem. Hlavním specifikem písňového textuje to, že tvoří složku písně, a proto není v psané podobě úplný. Rozebírat a hodnotit by se měl ve svém spojení s hudbou. Hudba písňový text dále rozvíjí.
Experience Grand-Guignol: popis projektu z hlediska dramaturga
Kebrtová, Helena ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Diplomová práce popisuje projekt Expérience Grand-Guignol, jehož součástí byl výzkum materiálu pařížského divadla Grand-Guignol (1897 – 1963) a absolventská inscenace v Divadle DISK, která představovala čtyři hry z repertoáru tohoto slavného divadla hrůzy, zasazené do rámce strašidelného domu. Projekt Expérience Grand-Guignol se prakticky zabýval možnými přístupy k historické látce Grand-Guignolu v dnešním kontextu. Zkoumal limity žánru a inscenační postupy, které jsou výhodné pro působení Grand-Guignolu dnes. Práce je rozdělena na tři části. V první je představen fenomén divadla Grand-Guignol, jeho stručná historie a teorie žánru čerpaná z dostupných pramenů. Druhá část je věnována detailnímu popisu příprav a realizace projektu. Jsou představeny čtyři uváděné inscenace i výtvarně-dějový rámec, do které jsou zasazeny. V poslední části se nalézá úvaha nad strachem jako součástí účinku divadelního představení, shrnutí postřehů o inscenování Grand-Guignolu, které se vyjevily na základě praktického výzkumu, a zhodnocení projektu.
Le théâtre du Grand-Guignol fenomén divadla a jeho dramaturgie
Kebrtová, Helena ; NEUMANN, Julius (vedoucí práce) ; JOBERTOVÁ, Daniela (oponent)
Bakalářská práce představuje francouzské populární divadlo Grand-Guignola přináší základní vhled do jeho dramaturgie. Soustředí se především na otázky aktuálního využití materiálu, který Grand-Guignol poskytuje. V první části se věnuje historickému úvodu a vymezení typických rysů grand-guignolovského žánru. Práce dále představuje padesát pět synopsí vybraných her z repertoáru théâtre du Grand-Guignol, pojednání o jejich tématech a komentáře k jednotlivým textům. Nabízí zamyšlení nad možnými způsoby oživení Grand Guignolu v dnešní době.Théâtre du Grand-Guignol založil v roce 1897 Oscar Méternier jakonaturalistické divadlo, které mělo hájit svobodu umění. V období do první světové války se Grand-Guignol vyvinul v hororové divadlo a toto dramaturgické zaměření mu zůstalo až do jeho zániku v roce 1962. Zlatý věk poznal Grand- Guignol ve dvacátých letech. Grand-Guignol je zároveň označení žánru a proto Grand-Guignolem můžeme nazývat i hry uvedené v jiných divadlech. Pro Grand-Guignol je typická kratší¨forma, zápletka se zločinem ? nejčastěji vraždou, násilí spojené s erotikou a realistické provedení, které vyžaduje dokonalé triky a efekty. Divák má vlivem sugestivnosti děje zaměňovat fikci s realitou. Náročnost hereckého projevu, odvážná současná tematika a vysoká kvalita inscenovaných textů staví Grand- Guignol nad úroveň průměrných populárních divadel. Mnohé hry uvedené v théâtre du Grand-Guignol mohou být sdělné i pro dnešního diváka. Jde navíc o žánr, který není na jevištích běžný, a přitom by mohl být divácky úspěšný. Autorka práce je přesvědčena, že stojí za to pokusit se odkaz Grand-Guignolu oživit, minimálně formou projektu, při kterém bude možné prozkoumat možné inscenační přístupy ke grand-guignolovskému žánru

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.