|
|
Pacht
Kešner, Václav ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat výklad o institutu pachtu zejména podle ustanovení obsažených v části čtvrté současného občanského zákoníku s názvem "Relativní majetková práva", hlavě II. "Závazky z právních jednání", dílu druhém "Přenechání věci k užití jinému" a oddílu čtvrtém s názvem "Pacht", který se jako samostatný smluvní typ do soukromoprávního kodexu vrací po více než šedesáti letech. Na úvod jsem se zabýval okolnostmi návratu staronového institutu a situací, která předcházela nabytí účinnosti občanského zákoníku. Další kapitola se věnuje výkladu některých základních pojmů, které nejsou vzhledem ke svému archaickému znění známé široké veřejnosti, nicméně jejich vymezení je základem pro pochopení vztahu mezi propachtovatelem a pachtýřem. Část této kapitoly také popisuje tenkou hranici mezi pachtem a nájmem, jejichž rozdílnost spočívá zejména v odlišné hospodářské funkci, tedy ve skutečnosti, že věc je podle pachtovní smlouvy přenechána nejenom k užívání, ale i požívání. Následně se v diplomové práci věnuji historii vývoje pachtu v 19. a 20. století s vyšší mírou pozornosti upřenou na zákon č. 847/1811 Sb. z. s., Obecný zákoník občanský, který byl do československého právního řádu přejat recepčním zákonem a právní normy v něm obsažené tak na území České republiky platily po mnoho...
|
|
|
Pacht
Kešner, Václav ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat výklad o institutu pachtu zejména podle ustanovení obsažených v části čtvrté současného občanského zákoníku s názvem "Relativní majetková práva", hlavě II. "Závazky z právních jednání", dílu druhém "Přenechání věci k užití jinému" a oddílu čtvrtém s názvem "Pacht", který se jako samostatný smluvní typ do soukromoprávního kodexu vrací po více než šedesáti letech. Na úvod jsem se zabýval okolnostmi návratu staronového institutu a situací, která předcházela nabytí účinnosti občanského zákoníku. Další kapitola se věnuje výkladu některých základních pojmů, které nejsou vzhledem ke svému archaickému znění známé široké veřejnosti, nicméně jejich vymezení je základem pro pochopení vztahu mezi propachtovatelem a pachtýřem. Část této kapitoly také popisuje tenkou hranici mezi pachtem a nájmem, jejichž rozdílnost spočívá zejména v odlišné hospodářské funkci, tedy ve skutečnosti, že věc je podle pachtovní smlouvy přenechána nejenom k užívání, ale i požívání. Následně se v diplomové práci věnuji historii vývoje pachtu v 19. a 20. století s vyšší mírou pozornosti upřenou na zákon č. 847/1811 Sb. z. s., Obecný zákoník občanský, který byl do československého právního řádu přejat recepčním zákonem a právní normy v něm obsažené tak na území České republiky platily po mnoho...
|
host ::
RSS.