|
|
Vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin
Čmerdová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent)
Východiska: Nízkobílkovinná dieta je jedním z léčebných postupů u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v predialyzačním období. Studie na toto téma jsou publikovány už více než 20 let, přesto závěry o jejím vlivu a nejvhodnějším složení nejsou jednoznačné. Na Klinice nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je některým pacientům nízkobílkovinná dieta doporučována. Tito pacienti jsou edukováni a reedukováni nutriční terapeutkou, která zároveň kontroluje jejich příjem stravy pomocí zapsaných jídelníčků. Cíle: Zhodnotit vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin v našich podmínkách a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. Dále také zhodnotit výživový stav těchto pacientů a jeho ovlivnění dietou. V neposlední řadě popsat soubor pacientů přicházejících k edukaci o nizkobílkovinné dietě (NBD). Metody: : Vstupní data byla získána retrospektivně ze zdravotní dokumentace pacientů, kteří docházeli ambulantně na Kliniku nefrologie VFN v období 10/2016 až 3/2018. Ke skupině 15 pacientů dodržujích nízkobílkovinnou dietu byla přiřazena kontrolní skupina s 15 pacienty, u kterých edukace o nízkobílkovinné dietě neproběhla. Mezi hlavní sbíranáná data patřil rok narození, odhad GFR podle CKD-EPI 2009, urea, kreatinin, albumin a celková bílkovina v séru. Laboratorní data byla...
|
|
|
Vliv edukací u chronicky hemodialyzovaných pacientů s hyperfosfatémií
Ben-Perets, Diana Ester ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Vysoká hladina fosforu, hyperfosfatémie, představuje vážný problém v léčbě hemodialyzovaných pacientů. Na tyto pacienty má vliv řada dalších omezení. Kromě monitorování svých hladin fosforu musí také sledovat hladinu draslíku, sodíku, tekutin a makroživin. To často dělá z dodržování stravy obtížný úkol. Pokud dodržují tuto dietu velmi přísně, mohou konzumovat stravu s nízkým obsahem ovoce a zeleniny, která přispívá k aterogenezi, a s nízkým obsahem bílkovin, což vede k malnutrici. Pacienti musí také s každým jídlem užívat relativně velké množství léků, což může u některých pacientů způsobit různé dyspeptické problémy. I samotná dialýza může být velmi omezujícím prvkem v jejich osobním i pracovním životě. Výsledkem je obvykle nespokojenost pacientů a nízká compliance při dodržování některých doporučení. Úkolem nutričního terapeuta je vzdělávat pacienty o vyváženém poměru bílkovin a fosforu, poučit je o nutnosti užívání vazačů fosfátů a zvýšit jejich zdravotní gramotnost o důsledcích vysokých hladin fosfátů na organismus. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat vliv edukací na nutriční chování dialyzovaných pacientů s hyperfosfatemií. Studie se účastnila skupina 37 chronicky dialyzovaných pacientů s hyperfosfatemií. Osmnáct náhodně vybraných účastníků bylo určeno do experimentální skupiny...
|
|
|
Význam a potřeba kyseliny listové v těhotenství
Mádle, Zuzana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Karbanová, Miroslava (oponent)
Těhotenství je období, které klade zvýšené nároky na ženu. Ke zdárnému průběhu těhotenství přispívají správné stravovací návyky, zdravý životní styl, přiměřená tělesná aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, psychická pohoda. Ženám se doporučuje ještě před otěhotněním začít užívat suplement obsahující kyselinu listovou. Kyselina listová, neboli folát, je vitamín, řadící se do skupiny vitamínů B. Její potřeba v těhotenství je zvýšená, zejména na počátku, kdy se její relativní či absolutní nedostatek může projevit různými těhotenskými patologiemi, mnohdy i fatálními. Přesné souvislosti nejsou zatím úplně známy. Řadou studií však byl prokázán protektivní účinek zvýšeného příjmu kyseliny listové v prekoncepčním období a během prvních týdnů těhotenství, a to zejména v prevenci výskytu vrozených vývojových vad neurální trubice. Příjem kyseliny listové před a během těhotenství je často deficitní, ani příjem v běžné populaci neodpovídá doporučeným referenčním hodnotám. Zlepšit ho lze zvýšeným příjmem potravin bohatých na folát, cíleným obohacováním potravin o tento vitamín či suplementací ve formě vitamínových preparátů. V době, kdy v ČR není povinnost obohacovat potraviny tímto vitamínem, je vhodné již před otěhotněním přijímat kyselinou listovou ve formě suplementu. Výzkumným šetřením pomocí tištěných...
|
|
|
Nízkobílkovinná dieta a pohybová aktivita v predialyzačním období u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Pavlínová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nízkobílkovinná dieta je jednou z metod konzervativní léčby CKD v predialýze. Cílem diety je kompenzovat dysfunkci ledvin, ale zároveň pokrýt nutriční potřebu pacienta. Základem diety je omezení či náhrada potravin způsobujících metabolické komplikace nikoliv snížené množství potravy. Dietní opatření se zaměřuje zejména na omezení bílkovin na 0,6-0,8 g/kg/den. Správně nastavená nutrice by u pacientů neměla vést k malnutrici. Dietoterapie se dále zaměřuje na snížení příjmu sodíku, draslíku a fosforu. Příjem vápníku závisí na aktuální kalcémii pacienta. Množství tekutin stanovuje lékař na základě diurézy. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální výživový stav pacienta a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta je také edukovat pacienta ohledně správných zásad diety a možných rizik spojených s restrikcí bílkovin. Součástí konzervativní léčby v predialýze by měla být i pravidelná pohybová aktivita. Pravidelná pohybová aktivita napomáhá udržet svalovou sílu, objem svalové hmoty a fyzickou kondici pacienta. Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit aspekty nízkobílkovinné diety, pohybové aktivity a informovanost pacientů v dané problematice. Dále bylo snahou zjistit postavení samotné nutriční terapie. Pro naplnění stanovených cílů byla zvolena komparativní studie....
|
|
|
Vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin
Čmerdová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent)
Východiska: Nízkobílkovinná dieta je jedním z léčebných postupů u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v predialyzačním období. Studie na toto téma jsou publikovány už více než 20 let, přesto závěry o jejím vlivu a nejvhodnějším složení nejsou jednoznačné. Na Klinice nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je některým pacientům nízkobílkovinná dieta doporučována. Tito pacienti jsou edukováni a reedukováni nutriční terapeutkou, která zároveň kontroluje jejich příjem stravy pomocí zapsaných jídelníčků. Cíle: Zhodnotit vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin v našich podmínkách a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. Dále také zhodnotit výživový stav těchto pacientů a jeho ovlivnění dietou. V neposlední řadě popsat soubor pacientů přicházejících k edukaci o nizkobílkovinné dietě (NBD). Metody: : Vstupní data byla získána retrospektivně ze zdravotní dokumentace pacientů, kteří docházeli ambulantně na Kliniku nefrologie VFN v období 10/2016 až 3/2018. Ke skupině 15 pacientů dodržujích nízkobílkovinnou dietu byla přiřazena kontrolní skupina s 15 pacienty, u kterých edukace o nízkobílkovinné dietě neproběhla. Mezi hlavní sbíranáná data patřil rok narození, odhad GFR podle CKD-EPI 2009, urea, kreatinin, albumin a celková bílkovina v séru. Laboratorní data byla...
|
host ::
RSS.