|
|
Možnosti a limitace kultivace brakických a sladkovodních populací tubulárních morfotypů rodu Ulva (Ulvophyceae) pro potravinářské či biotechnologické využití
Kantnerová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Hejduková, Eva (oponent)
Zelené makrořasy z rodu Ulva (Ulvophyceae) jsou běžně využívané v biotechnologickém průmyslu jako zdroj biomasy při výrobě bioplynu či při bioremediaci, nicméně především se zpracovávají v potravinářském průmyslu v Asii a dalších přímořských regionech. V Evropě jsou již tyto řasy řazeny do tzv. "approved novel food", nicméně v potravinářství se většinou používají pouze druhy s listovitou morfologií stélky, které jsou většinou dováženy z Asie, takže využití lokálních evropských zdrojů je minimální. Tubulární morfotypy rodu Ulva (původně patřící do samostatného rodu Enteromorpha) jsou potenciálně stejně nadějným zdrojem biomasy pro zpracování v potravinářském průmyslu a dalších odvětvích. Vykazují velkou odolnost vůči abiotickým faktorům a vyskytují se navíc nejen v mořských lokalitách, jako listovité morfotypy, ale zasahují svým výskytem také do brakických, a dokonce i do sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k tomu by mohly být vhodným zdrojem biomasy pro zpracování také ve Střední Evropě. V této práci byly izolovány a kultivovány dvě populace tubulárních morfotypů rodu Ulva. Jedna z brakické lokality z Baltského moře (Ulva flexuosa) a jedna ze sladkovodní lokality v České republice (Ulva pilifera). Cílem bylo zhodnotit jejich kultivační potenciál pro možnosti využití v potravinářství. Byly pozorovány...
|
|
|
Přehled fylogeneze, systematiky a diverzity rodu Ulva (Ulvophyceae) a biotechnologické využití těchto řas
Kantnerová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Zástupci rodu Ulva jsou pozoruhodnou skupinou organismů, zahrnujících velké množství druhů. Patří do třídy Ulvophyceae, jedné z hlavních skupin chlorofytních zelených řas a vyznačují se typickou dvojí morfologií a haplo-diplontním životním cyklem s izomorfní rodozměnou. Tato práce by měla sloužit jako souhrn dosavadních poznatků o tomto rodu řas, a to s ohledem na jejich fylogenezi, diverzitu a ekologii, která je poměrně zajímavá převážně díky schopnosti těchto řas adaptovat se na široké spektrum abiotických podmínek. Také se zaměřuje na vývoj morfologie stélek těchto řas a to i v souvislosti se zajímavou a velmi důležitou rolí symbiotických bakterií při tomto ději a v neposlední řadě také na biotechnologické využití, které má velký potencionál do budoucnosti, hlavně co se týče využitelnosti rodu Ulva jako alternativního obnovitelného zdroje energie, potravinářského doplňku s nezanedbatelným obsahem důležitých proteinů, minerálů a vitamínů a nebo jako zdroje polysacharidů, tzv. ulvanů, které jsou dnes velmi zkoumanou složkou díky své biologické aktivitě využitelné v lékařství. Klíčová slova: Ulva, Ulvophyceae, fylogeneze, morfogeneze, biotechnologie, ekologie, diverzita
|
host ::
RSS.