|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení potravní základny (zooplanktonu, zoobentosu a náletového hmyzu) a produkčních výsledků v chovu násad jelce jesena (Leuciscus idus aber. orfus) a jelce tlouště (Squalius cephalus). Specifikou studie bylo využití atraktantů (žluté desky) a podvodních světelných zdrojů jako doplňku výživy chovaných ryb. Experimentální odchov probíhal na zemních rybníčcích v areálu pokusnictví FROV JU a Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Rakousko). Při pravidelných dvoutýdenních odběrech byl monitorováno složení zooplanktonu a fyzikálně chemických parametrů. V měsíčních intervalech byl prováděn monitoring zoobentosu a suchozemského hmyzu zachyceného atraktanty. Odběr vzorků rybničního makrozoobentosu byl prováděn Ekmanovým drapákem. Po zpracování vzorků v laboratoři byly organismy rozděleny do tří skupin - Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Zooplankton byl odebírán tahem planktonní síťky na úseku 3 m a rozdělen na drobnou frakci (Daphniidae < 499 mikrometru, Copepoda < 999 a > 1000 mikrometru a Ostatní - drobná Cladocera) a na frakci hrubého zooplanktonu (Daphniidae 500 - 999, Daphniidae 1000 - 1499 a > 1500 mikrometru). Suchozemský hmyz byl získáván instalací atraktantů po specifikovaný časový úsek dne (barevné atraktanty) nebo noci (světelné atraktanty). Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Abundance hrubého zooplanktonu v obou experimentálních chovech byla ovlivněna žírem ryb. Denzita zoobentosu se průkazně nelišila. Nicméně hodnoty v rybnících se světly dosahovaly vyšších hodnot než v kontrole. Dle provedené analýzy dat o růstu a produkci ryb se zdá být použití atraktantů hmyzu jako doplňku výživy ryb v akvakultuře přínosným opatřením přispívající ke zvýšení produkčních výsledků. Průměrná hmotnost ryb v chovu jelce jesena vzrostla v průběhu vegetační sezóny z počátečních 4,3 g na 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 a 41,2 +- 9,2 g v rybnících v kontrole, se světly, resp. žlutými deskami, přičemž rozdíly jak mezi kontrolou a pokusnými variantami, tak mezi světly a žlutými deskami byly vysoce průkazné (p < 0,001). V odchovu jelce tlouště v rybnících s instalovanými ponořenými světly průměrná hmotnost ryb vzrostla z počátečních 12,7 g na 41,9 +- 2,2 g, resp. na 26,7 +- 5,5 g v kontrole. V obou variantách byla i produkce analogicky vyšší.
|
|
|
Makrozoobentos zarostlého a volného bahnitého litorálu kaprových rybníků
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnotit kvantitativní složení bentických bezobratlých v litorálu s emerzními (vynořenými) porosty a mimo ně. Pro jejich monitoring byly vybrány dva kaprové výtažníky v České republice (Blatensko) s tradičním chovem kapra obecného (Cyprinus carpio) a další dva výtažníky s organickou technologií chovu ryb v Rakousku (Waldviertel). Odběr vzorků probíhal v měsíčních intervalech (květen - září 2018). Vzorky byly odebrány z oblasti volné vody (pelagiál) a z litorální zóny. Hodnocení makrozoobentosu bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí, granulometrické stanovení a stanovení organických látek v dnovém sedimentu rybníků, a to jak v litorálu, tak v pelagiálu. Pro odběr vzorků rybničního makrozoobentosu vázaného na kořenový systém emerzní vegetace byla zvolena kořenová sonda, která proniká mezi kořeny tvrdé litorální vegetace. Po zpracování vzorků (přebrání a zvážení) v laboratoři byly organismy rozřazeny do tří skupin Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Výsledky byly prezentovány v grafické podobě. Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Dle provedené analýzy dat byla denzita zoobentosu na rybnících s organickou technologií chovu ryb vyšší než na rybnících s tradičním chovem ryb. V litorální zóně byla průměrná denzita bentických bezobratlých vyšší než v pelagiálu. Biomasa zoobentosu rybníků v průměru také dosahovala vyšších hodnot v litorálu.
|
host ::
RSS.