|
|
Porovnání fyziologického stavu mlazin jedle bělokoré na stanovištích s rozdílným mikroklimatem pomocí biochemických a optických parametrů jehlic.
Kabilková, Eva ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pokorný, Radek (oponent)
Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je kandidátní dřevinou v procesu transformace zejména smrkových monokulturních porostů (Picea Abies (L.) H. Karst.), a to díky lepším růstovým vlastnostem v podmínkách mírného sucha. Ovšem jedle jakožto stínomilná dřevina může být náchylnější k různým abiotickým stresorům v otevřenějších lesních zápojích, a proto je nutné tyto její ekologické nároky studovat v souvislosti s co možná nejúčinnější aplikací do lesního hospodářství. V této práci byl studován fyziologický stav mlazin jedlí ovlivněný různými světelnými mikroklimatickými podmínkami, které byly představovány různými typy lesní obnovy. Konkrétně se jedná o clonnou seč, která představuje pravděpodobnou nejvyšší míru stínění dospělým porostem, dále o přirozenou obnovu, skupinovou a násečnou seč, které představují střední míru stínění dospělým porostem a v neposlední řadě o holou seč, která představuje nejnižší míru stínění dospělým porostem. Hodnocení fyziologického stavu bylo prováděno pomocí biochemických a optických vlastností jehlic a mimo jiné byly hodnoceny i další mikroklimatické podmínky stanovišť, a to teplota a půdní vlhkost. Naše výsledky ukázaly, že použité biochemické i optické vlastnosti jehlic jsou na různé světelné mikroklima citlivé, zejména pro krajní situace (clonná a holá seč). Nicméně...
|
|
|
Odezvy rostlin na nízké teploty, odolnost a poškození
Kabilková, Eva ; Prášil, Ilja (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Rostliny se mohou v průběhu života setkat s mnohými stresovými faktory včetně nízkých teplot. V předložené práci jsou charakterizovány meze extrémních teplot působících na rostliny; chlad (teploty pohybující se od 0 řC až 15 řC) a mráz (teploty pod 0 řC provázené tvorbou krystalů ledu v rostlinných pletivech). Rovněž jsou uvedeny projevy poškození rostlin těmito teplotami a také nejdůležitější mechanismy odolnosti a obrany rostlin vůči těmto stresům, zejména na buněčné úrovni. Jsou zde popsány signální dráhy, které přenášejí teplotní signál a vedou k aktivaci stresových genů a některých fytohormonů (kys. abscisová, kys. salicylová, jasmonáty) a zároveň akumulaci stresových proteinů (např. anti-freezing proteins, dehydriny). Současně jsou zmíněny některé dopady klimatických změn včetně globálního oteplování na vybrané rostliny. Klíčová slova: stres, odolnost rostlin, tolerance, nízká teplota, chlad, mráz, poškození rostlin
|
host ::
RSS.