|
|
Vývoj nových dilatačních stentů pro řešení chronických benigních stenóz a striktur dýchacích a polykacích cest u dětí
Janoušek, Petr ; Kabelka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Přádný, Martin (oponent)
Stenózy hrtanu a průdušnice tvoří významnou součást spektra diagnóz pacientů léčených na klinikách ORL, chirurgie hlavy a krku. Léčba akutních příznaků má jasné řešení v intubaci, či chirurgickém zpřístupnění dýchacích cest, zejména tracheotomií. Pro dlouhodobou léčbu chronických stenózujících procesů však zatím neexistuje spolehlivé, dostatečné a přitom ekonomicky dostupné řešenÍ. Náročné chirurgické rekonstrukce spolu s dilatacemi, laserovými zákroky, nebo vyčkávací taktikou dlouhodobé tracheostomie jsou nejčastěji užívanými léčebnými modalitami. Mnozí autoři referují o vynikajících výsledcích operací (62,69,72,103,1 75). Zásahy do citlivých struktur však mohou mit za následek nevratné poškození zahrnující jizvení, restenózy i poruchy hlasového aparátu vedoucí k poruše vývoje řeči a tím k narušení sociální adaptace. Dosavadní možnosti léčby stenóz dýchacích cest u dětí nelze považovat za dostatečné. Ke všem pacientům je třeba přistupovat individuálně jak z hlediska věku, tak pro častou přítomnost přidružených onemocnění, a proto v této problematice nelze vytvořit jednoznačně platné "doporučené postupy". Použití stentů se široce uplatňuje při léčbě stenotických onemocnění dýchacích cest dospělých jako primární modalita (16,101), i jako podpora zajišťující dostatečný průsvit lumina po dobu hojení po...
|
|
|
Vyšetření čichu se zaměřením na pracující v chemickém provozu
Vodička, Jan ; Pellant, Arnošt (vedoucí práce) ; Astl, Jaromír (oponent) ; Kabelka, Zdeněk (oponent)
Souhrn A) Vyšetření čichu pomocí parfémovaných fixů K vyšetření čichu jsme se rozhodli použít běžně dostupné parfémované fixy vyráběné firmou Centropen určené ke kreslení. Celkem jsme k vytvoření vhodné metody a k ověření postupu provedli čtyři samostatné studie. 1. V prvotní studii jsme vyšetřili 100 osob (50 zdravých a 50 s poruchou čichu nebo onemocněním s vlivem na čich). Výsledky vyšetření, které obsahovalo část diskriminace a identifikace, odpovídaly standardním olfaktometrickým testům. 2. Protože byla uvedená metoda časově náročná, hledali jsme jednodušší postup vyšetření. Vytvořili jsme pět různých metod, jejichž výsledky jsme srovnali s testem Sniffin' Sticks (část vyšetření prahu a identifikace). Postup vyšetření vykazující ze všech metod nejlepší sensitivitu a specificitu pro anosmii byl nazván Odourized Markers Test (OMT). Do této studie jsme zařadili celkem 189 osob. 3. Abychom vyloučili možný vliv barev fixů na screening anosmie, rozhodli jsme se srovnat vyšetření barevnými fixy s fixy bílými (současně bylo provedeno vyšetření testem Sniffin' Sticks). Celkem jsme vyšetřili 198 osob. Výsledky studie neprokázaly statisticky významný rozdíl pro záchyt anosmie při použití barevných nebo bílých fixů. 4. Aby bylo vyšetření čichu možné provádět i bez asistence vyšetřující osoby, byla stejná metoda...
|
|
|
Vývoj nových dilatačních stentů pro řešení chronických benigních stenóz a striktur dýchacích a polykacích cest u dětí
Janoušek, Petr ; Kabelka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Přádný, Martin (oponent)
Stenózy hrtanu a průdušnice tvoří významnou součást spektra diagnóz pacientů léčených na klinikách ORL, chirurgie hlavy a krku. Léčba akutních příznaků má jasné řešení v intubaci, či chirurgickém zpřístupnění dýchacích cest, zejména tracheotomií. Pro dlouhodobou léčbu chronických stenózujících procesů však zatím neexistuje spolehlivé, dostatečné a přitom ekonomicky dostupné řešenÍ. Náročné chirurgické rekonstrukce spolu s dilatacemi, laserovými zákroky, nebo vyčkávací taktikou dlouhodobé tracheostomie jsou nejčastěji užívanými léčebnými modalitami. Mnozí autoři referují o vynikajících výsledcích operací (62,69,72,103,1 75). Zásahy do citlivých struktur však mohou mit za následek nevratné poškození zahrnující jizvení, restenózy i poruchy hlasového aparátu vedoucí k poruše vývoje řeči a tím k narušení sociální adaptace. Dosavadní možnosti léčby stenóz dýchacích cest u dětí nelze považovat za dostatečné. Ke všem pacientům je třeba přistupovat individuálně jak z hlediska věku, tak pro častou přítomnost přidružených onemocnění, a proto v této problematice nelze vytvořit jednoznačně platné "doporučené postupy". Použití stentů se široce uplatňuje při léčbě stenotických onemocnění dýchacích cest dospělých jako primární modalita (16,101), i jako podpora zajišťující dostatečný průsvit lumina po dobu hojení po...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.