|
|
Hledání nových přírodních inhibitorů alfa-glukosidas
Kašpárková, Michaela ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Studentka: Michaela Kašpárková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Hledání nových přírodních inhibitorů α-glukosidas α-glukosidasa je jedním z hlavních enzymů, které štěpí sacharidy v trávicím traktu. Její fyziologickou funkcí je zejména štěpení α-(1,4) vazeb oligosacharidů a umožnění vstřebávání D-glukosy do krevního řečiště. V důsledku toho dochází ke zvyšování postprandiálních hodnot glykemie v krvi, což není žádoucí u pacientů s diabetickým onemocněním či u osob s vysokým rizikem pro jeho vznik. Flavonoidy jsou přírodní polyfenolické látky vyskytující se v mnoha přirozených složkách naší potravy. Tyto látky jsou známé svými pozitivními účinky na lidské zdraví, mezi něž patří také schopnost inhibovat enzym α-glukosidasu. Cílem této práce bylo proto stanovení inhibiční aktivity flavonoidů vůči enzymu α-glukosidase a následné posouzení vztahu struktura-účinek. Za použití dvaceti dvou vybraných flavonoidů z pěti různých strukturálních skupin byla s využitím spektrofotometrického měření stanovena in vitro inhibice α-glukosidasy pocházející z kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Výsledky byly porovnány podle křivek znázorňujících 95% konfidenční intervaly vztahu...
|
|
|
Multikulturní výchova pohledem studentů gymnázií v Jihočeském kraji
KAŠPÁRKOVÁ, Michaela
Dnešní společnost je typická svou multikulturní rozmanitostí. V rámci Evropské unie můžeme volně cestovat a pracovat v jiných zemích, to samé platí i naopak, kdy v České republice je stále více cizinců, kteří se zde snaží najít svůj nový domov. Právě kvůli neustále se zvětšující kulturní pluralitě mohou vznikat konflikty, které mohou pramenit z odlišnosti a z neznámého. To bylo jedním z důvodů, proč se ve školách zavedla multikulturní výchova. Bakalářská práce se nazývá ?Multikulturní výchova pohledem studentů gymnázií v Jihočeském kraji? a je rozdělena do dvou částí. První je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část pojednává o základních pojmech multikulturní výchovy, jako je např. multikulturalismus, etnikum, národ, rasa, předsudky aj., bez kterých by se v oblasti multikulturní výchovy jen těžko orientovalo. Druhá polovina teoretické části se zabývá multikulturní výchovou v českém školství, kde je kladen důraz na kurikulární dokumenty, ze kterých multikulturní výchova u nás vzešla, hovoří o tom, jaký by měl být učitel, který se snaží realizovat multikulturní výchovu aj. Praktická část hovoří o stanovených cílech práce, dále zmiňuje použitou metodiku při výzkumu a popisuje výzkumný soubor. V praktické části jsou uvedeny i výsledky získaných dat. Tato práce má stanovené dva cíle a dvě výzkumné otázky. Cílem této práce bylo zjistit, zda a jak je realizována multikulturní výchova na gymnáziích v Jihočeském kraji a druhým cílem bylo zjistit postoje a obeznámenost studentů prvních a čtvrtých ročníků gymnázií s problematikou multikultury u nás i ve světě. K dosažení cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, při kterém bylo provedeno osmnáct polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy, kteří působí na jedenácti gymnáziích v Jihočeském kraji. Otázky rozhovoru byly rozděleny do čtyř kategorií kvůli lepšímu vyhodnocení. K dosažení druhého cíle byl sestaven dotazník, s především otevřenými otázkami, který byl určen pro studenty prvních a čtvrtých ročníků čtyřletých gymnázií. Dotazník vyplnilo tak, aby data následně mohla být použita k vyhodnocení, 130 studentů prvních ročníků a 130 studentů čtvrtých ročníků na jedenácti gymnáziích v Jihočeském kraji. Výsledky rozhovorů ukázaly, že realizovat multikulturní výchovu není snadným úkolem, i přesto se všichni respondenti snaží o naplnění Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který hovoří o tom, že multikulturní výchova by měla procházet všemi předměty. Učitelé se při realizaci této výchovy potýkají s nesnázemi. Na čem se ve většině případů shodli respondenti, kteří vyučují Základy společenských věd, je to, že mají na tuto výchovu nedostatek času. Přitom právě tento předmět by měl být pro realizaci multikulturní výchovy stěžejní. Dalším problémem je to, že učitelé vůbec nebo málo navštěvují kurzy, které se týkají tohoto průřezového tématu. Přitom právě na těchto seminářích by vyučující mohli čerpat nápady, jak začleňovat multikulturní výchovu do svých hodin. Také by na těchto seminářích mohli získat metodický materiál, který všem respondentům chybí, a možná právě to je důvod, proč je multikulturní výchova málo začleňována do výuky. Výsledky dotazníků pomohly objasnit to, že multikulturní výchova je přínosem, alespoň co se týká vědomostí a informovanosti studentů s touto problematikou. Studenti čtvrtých ročníků jsou v této oblasti více obeznámeni a mají větší přehled než studenti prvních ročníků. V oblasti postojů jsou vidět menší rozdíly, kdy se studenti prvních i čtvrtých ročníků ve většině případů shodují v jednotlivých názorech a postojích. Ovšem můžeme vidět drobné rozdíly v postojích, které se týkají vietnamských studentů, romské menšiny a vztahu k různým národnostním menšinám.
|
host ::
RSS.