|
|
Analýza kulturních tradic a příležitostí ve vybraných obcích mikroregionu Hustopečsko
Krátká, Iveta
Bakalářská práce se zabývá analýzou kulturních příležitostí a tradic v sedmi obcích mikroregionu Hustopečsko. Analýza těchto kulturních příležitostí a tradic v obcích byla použita k vytvoření konkrétních cílů, přičemž dílčím cílem bylo na základě získaných poznatků stručně popsat tyto tradice a seznámení s jejich průběhem. Hlavním cílem této práce je poukázat na rozdílnost i stejnorodost kulturních příležitostí těchto obcí a vymezit, jakým způsobem jsou tyto příležitosti financovány. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje základní terminologii, která je nezbytná pro pochopení tématu. Praktická část je postavena především na interpretaci výsledků kvalitativního výzkumu, který vznikl díky rozhovorům s jednotlivými představiteli všech sedmi obcí. V mikroregionu Hustopečsko se dochovalo několik tradic a koná se zde mnoho kulturních příležitostí, které mají všechny obce společné, avšak vyskytují se zde i ty, které jsou specifické pro konkrétní obce.
|
|
|
Finanční situace obcí mikroregionu Hustopečsko
Krátká, Iveta
Diplomová práce se zabývá finanční situací obcí mikroregionu Hustopečsko v roce 2017. Hlavním cílem této práce je specifikace odlišností ve financování vybraných obcí a jejich následná komparace v rámci dílčích velikostních skupin. Pomocí analýzy příjmů a výdajů rozpočtů těchto obcí bylo možné získat přehled o jejich hospodaření, přičemž téměř všechny obce vykazovaly přebytkové saldo rozpočtu a byly schopné dostát svým závazkům. Na základě monitorujících ukazatelů MF ČR a shlukové analýzy bylo možné tyto obce rozdělit do tří velikostních skupin. Dále bylo zjištěno, že i přesto, že obce měly kladné saldo rozpočtu, tak zejména obce s průměrně nižším počtem obyvatel se vůbec nebo minimálně zadlužují a mají nižší investiční aktivitu. V rámci toho bylo zejména těmto menším obcím doporučeno více investovat do rozvoje své obce, případně se na náročnějších investičních projektech podílet s obcemi ve svém blízkém okolí.
|
|
|
Sestra a její role v prevenci onemocnění gastrointestinálního traktu
KRÁTKÁ, Iveta
V diplomové práci se zaměřujeme na popis námi vybraného gastrointestinálního onemocnění - kolorektální karcinom, chronické nespecifické záněty střev a vředová choroba gastroduodenální. Věnujeme se příčinám, příznakům, diagnostice, léčbě a největší pozornost směřujeme k prevenci vybraného onemocnění gastrointestinálního traktu. Z oblasti prevence se zaměřujeme i na výživu, jelikož hraje významnou úlohu pro udržení dobrého zdravotního stavu lidstva. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, technikou hloubkového polostandardizovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořili zdraví jedinci. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující u praktického lékaře, na interním oddělení a na oddělení gastroenterologie. Třetí výzkumný soubor tvořili pacienti s gastroduodenální chorobou. Čtvrtý výzkumný soubor tvořili pacienti s nespecifickými chronickými střevními záněty. Pátý výzkumný soubor tvořili pacienti s kolorektálním karcinomem. Ze získaných výsledků zdravé populace lze říci, že lidé vědí, co znamená zdravý životní styl, ale jeho dodržování je obtížnější. Pozitivem je, že většina lidí dochází pravidelně na preventivní prohlídky. Z výzkumného souboru nemocných jedinců lze sdělit, že oblast terciární či kvartérní prevence není probandům objasněna. Z výzkumného souboru sester lze také sdělit, že oblast prevence není sestrám důkladně obeznámena a neposkytují tak nemocným vhodné informace o nemoci. Touto diplomovou prací bychom chtěli docílit, aby sestry neopomíjely nutnost prevence před gastrointestinálními nemocemi. Informovaly je o možnostech prevence, které mají k dispozici. Také, aby sami pacienti si uvědomili, jak je pro ně zdraví v životě důležité. Výsledky z výzkumného šetření byly zpracovány do informační brožury určené pro pacienty gastrointestinálního onemocnění. K prohloubení znalostí o této problematice navrhujeme nabídnout získané výsledky k publikaci do odborného časopisu Gastroenterologie a hematologie - České gastroenterologické společnosti.
|
|
|
Úloha sestry v ošetřovatelské péči při podezření na nákazu vzteklinou u dětí
KRÁTKÁ, Iveta
Vzteklina dříve představovala pro lidstvo velké nebezpečí. Postupem doby se situace značně změnila a výskyt vztekliny se omezil. Pro obyvatele České republiky je vzteklina vzácnou nemocí. V zahraničí tato nemoc představuje pro lidi stále velké nebezpečí. Prvním cílem práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče o dítě s podezřením na nákazu vzteklinou. Byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí s podezřením na nákazu vzteklinou? Druhým cílem práce je zjistit úlohu sestry v oblasti prevence infekčních nemocí po pokousání zvířetem u dětí. Byla zvolena tato výzkumná otázka: Jaká je úloha sestry v oblasti prevence infekčních nemocí po pokousání u dětí? Třetím cílem práce je zjistit informovanost rodičů v oblasti infekčních nemocí po pokousání zvířetem u dětí ve školním věku. Byla zvolena tato hypotéza: Rodiče dětí na vesnici jsou lépe informováni v problematice prevence přenosu vztekliny než rodiče ve městech. Pro zpracování kvalitativní výzkumné části byla použita metoda dotazování a technika hloubkového nestandardizovaného rozhovoru se sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost a se sestrami pracujícími na infekčním oddělení. Pro zpracování kvalitativní výzkumné části byla použita metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test.Přepsané rozhovory byly podrobeny analýze, pomocí metody tužka a papír otevřeným kódováním. Z analýzy kvalitativních dat vznikly čtyři kategorie: Zkušenosti s pokousáním, Znalosti o vzteklině, Prevence, Ošetření. K jednotlivým kategoriím jsou vytvořeny podkategorie, ke kterým jsou přiřazena získaná data a znázorněna v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Výsledky z kvantitativního šetření byly zjištěny pomocí metody dotazování. Ze 154 správně vyplněných dotazníků byla získaná data uspořádána do datové matice a dále zpracována do devatenácti přehledných výsečových grafů. Závěrečné ověření hypotézy bylo zpracováno do jedné kontingenční tabulky, která přehledně znázorňuje informovanost respondentů na vesnici a ve městě. Výsledný graf znázorňující hodnocení odpovědí respondentů z města a z vesnice byl vytvořený sloupcovým typem grafu pro lepší přehlednost k porovnání výsledků. K ověření hypotézy jsme použili chí kvadrát test, kterým jsme zjistili, že rozdíl informovanosti dle bydliště neexistuje. K objasnění problematiky vztekliny navrhujeme napsat souhrnný článek do odborného časopisu Pediatrie pro praxi.
|
host ::
RSS.