|
|
Aktivace hlubokého stabilizačního systému u pacientů s vertebrogenním dolním zkříženým syndromem
KAMIŠOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je aktivace hlubokého stabilizačního systému páteře u pacientů s dolním zkříženým syndromem. Hluboký stabilizační systém je funkční jednotka svalů zajišťující stabilitu segmentů pro následný ekonomický cílený pohyb jednotlivých částí těla i lokomoci. Nezbytnou podmínkou kvalitní stabilizace ovšem není pouze aktivita této funkční jednotky, ale správné propojení a souslednost pohybů probíhajících v rámci globálních pohybových řetězců, kokontrakce antagonistických svalových skupin. Klíčovým obdobím pro budoucí stav a funkci pohybového systému mají první měsíce života dítěte. Právě v té době se tyto hluboké svaly zapojují do své funkce, nastavují optimální postavení páteře a klíčových kloubů, a tak umožňují selektivní hybnost segmentů, lokomoci kvadrupedální, později bipedální. Motorický vývoj je ovlivněn celou řadou faktorů a je proto nasnadě, že u mnoha lidí dochází k drobným či větším chybám během vývoje, což se později může projevit funkční poruchou pohybového systému. Jedním druhem funkční poruchy je svalová dysbalance, tj. porucha napětí určitých svalových skupin. Obvykle zjišťujeme na jedné straně oslabené svaly, na straně druhé svaly zkrácené. Prvním příznakem, že "něco není v pořádku", bývá většinou bolest pohybového aparátu, která je zpravidla chronického charakteru, a efektivním léčebným prostředkem je odstranění příčiny obtíží speciálními technikami fyzioterapie. Dolní zkřížený syndrom je svalová dysbalance v oblasti dolního trupu a pánevního pletence, vyznačující se zejména oslabením břišního a gluteálního svalstva a zkrácením flexorů kyčelního kloubu a extenzorů páteře. Následkem je anteverze pánve, bederní hyperlordóza, neoptimální postavení kloubů a samozřejmě dříve či později bolest. V celkovém obraze obvykle nacházíme nedostatečnou aktivitu svalů HSSP. Tato bakalářská práce teoreticky popisuje anatomii páteře a HSSP, věnuje se pojmům souvisejícím se stabilitou a stabilizací v pohybovém systému, zmiňuje se o funkčních a strukturálních poruchách, zdůrazňuje význam chodidla v pohybovésystému a popisuje možnosti vyšetření a terapie u pacientů s dolním zkříženým syndromem. Praktická část obsahuje rozbor dvou kazuistik se vstupním a výstupním kineziologickým rozborem, záznamem terapie a návrhem dlouhodobého rehabilitačního plánu.
|
|
|
Prevence šikany na středních školách
KAMIŠOVÁ, Jana
Šikana je velmi výrazným traumatem českého školství. Proto je třeba o této problematice stále informovat a snažit se tomuto sociálně-patologickému chování zamezit. Cílem této diplomové práce, jež má teoreticko-výzkumný charakter, je seznámit čtenáře s teoretickým výkladem problematiky šikany, možnostmi její primární, sekundární i terciární prevence a zmapování metod, které se využívají na různých druzích škol v různých krajích. Teoretická část se věnuje výkladu pojmu šikana a pojmu prevence šikany, jak primární, sekundární tak terciární. Za důležitý úkol si klade představení efektivních principů prevence a podoby (možnosti) prevence šikany, které snižují riziko vzniku a rozšíření tohoto sociálně-patologického chování. Dále také zmiňuje postupy při řešení šikany. Praktická část je věnována výzkumu, jehož úkolem je zjištění, zda se školy různých druhů věnují prevenci šikany, jaké metody k tomu využívají, jak často se prevenci věnují, a zda jsou s výsledky své práce spokojeny. Výzkum je prováděn pomocí dotazníkového šetření ve srovnání s informacemi, které o své škole uvádějí na svých webových stránkách. Dotazníky jsou vyplněny školními metodiky prevence nebo výchovným poradcem příslušné školy.
|
host ::
RSS.