|
|
Komparativní analýza režimů Adnana Menderese a Recepa Tayyipa Erdoğana a dopadů vojenských převratů na jejich vládu.
Jordán, Roman ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
1 Abstrakt Recep Tayyip Erdoğan se v několika veřejných vystoupeních přihlásil k odkazu Adnana Menderese, jehož označil za mučedníka demokracie, jenž se jako první postavil kemalistické nadvládě v zemi a zavázal se dokončit jeho poslání. Cílem této práce je ověřit, na kolik legitimní je toto Erdoğanovo přirovnání se k prvnímu svobodně zvolenému ministerskému předsedovy moderního Turecka, Menderesovi, za pomocí komparativní analýzy obou na první pohled odlišných režimu. Zároveň oba tyto režimy čelily vojenským převratům, legitimně zvolená vláda DP padla a Menderes byl popraven, zatímco režim Tayyipa Erdoğana pokus o puč ustál a ještě více konsolidoval svoji moc nad zemí. Sekundárním cílem práce je tak porovnat příčiny těchto dvou vojenských převratů, jaké faktory rozhodly o odlišném osudu obou politiků a krátce zhodnotit jejich důsledky. Tato diachronní komparace přináší možné poznatky pro pochopení preferencí tureckého elektorátu a specifických dynamik tamní politiky. V úvodní části je vymezen teoretický rámec práce, v němž jsou představeny klíčové koncepty, jichž bude v následné komparativní analýze využíváno. V případě populismu, demokracie a teorie autoritativních a hybridních režimů jsou tyto koncepty nejprve představeny obecně a následně je přiblížen jejich vztah k Turecku. Další představené koncepty...
|
|
|
Mobilizace rakousko-uherské armády za Velké války v českých zemích
Jordán, Roman ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Za celé období Velké války mobilizovalo Rakousko-Uhersko v českých zemích více než jeden a půl milionu mužů. Ze služby v rakousko-uherské armádě se jich třetina nikdy nevrátila domů. Bok po boku bojovali a trpěli Češi a Němci - nejvýznamnější národy zastoupené v českých zemích té doby - na frontách Velké války. Přesto se poct a uznání na konci války dočkala jenom část z nich. Nově vytvořené Československo stavělo svoji existenci na novém, legitimním obrazu Velké války, jakožto boje za svobodu a nezávislost Čechů, reprezentované československými legionáři. Navíc zármutek z vykrvácení celé generace mužů byl zastřen radostí nad rozpadem Rakouska-Uherska a nově vzniklým československým státem. Osudy a utrpení naprosté většiny Čechů a Němců sloužících v rakousko-uherské armádě, tedy v armádě své vlasti, bylo upozaděno a často i zlehčováno v podobě vyobrazení těchto vojáků jakožto Švejků či dezertérů. Proto se tato práce výhradně zabývá a přibližuje prožitky vojáků z Čech v rakousko- uherské armádě, a to hned úvodem jejich válečného života, mobilizací. V úvodní teoretické části je představena rakousko-uherská armáda, včetně celého mobilizačního mechanizmu, a také nastíněn vývoj rakousko-uherské nejvyšší politiky směrem k podpoře války. Hlavní část práce odpovídá, jak mobilizace v Čechách proběhla, jaká...
|
host ::
RSS.