Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Observations and modeling of classical Be stars
Klement, Robert ; Korčáková, Daniela (vedoucí práce) ; Jones, Carol Evelyn (oponent) ; Votruba, Viktor (oponent)
Jasnost a blízkost mnoha klasických Be hvězd z nich dělá vhodné laboratoře pro studium fyziky astrofyzikálních disků. Be hvězdy jsou také mezi nejpopulárnějšími objekty studovanými optickými a infračervenými interferometry, které jsou schopny plně rozlišit jejich okolohvězdné disky, čemuž vděčíme za mnoho z nedávných pokroků v našem chápání těchto záhadných objektů. Současná shoda je, že klasické Be hvězdy vyvrhují hmotu z hvězdného povrchu do Keplerovských oběžných drah, takže dochází k tvorbě disku, jehož následný vývoj je určen turbulentní viskozitou, jež je základem tzv. viskózního dekrečního diskového (VDD) modelu. Mezi hlavními výsledky této práce je možná nejlépe specifikovaný model konkrétní Be hvězdy β CMi. Předpovědi VDD modelu byly porovnány také s radiovými pozorováními, které umožnily první určení fyzického rozsahu Be disku. Tento výsledek následně vedl k detekci hvězdného společníka, který osekává vnější části disku slapovými silami. Rozšíření vzorku o pět dalších objektů vedlo k odhalení podobné struktury vnějších disků ve všech objektech. Z možných vysvětlení je nejuspokojivější scénář, v němž jsou Be disky ovlivněny (neviditelnými) společníky mnohem častěji, než se doposud myslelo.
Observations and modeling of classical Be stars
Klement, Robert ; Korčáková, Daniela (vedoucí práce) ; Jones, Carol Evelyn (oponent) ; Votruba, Viktor (oponent)
Jasnost a blízkost mnoha klasických Be hvězd z nich dělá vhodné laboratoře pro studium fyziky astrofyzikálních disků. Be hvězdy jsou také mezi nejpopulárnějšími objekty studovanými optickými a infračervenými interferometry, které jsou schopny plně rozlišit jejich okolohvězdné disky, čemuž vděčíme za mnoho z nedávných pokroků v našem chápání těchto záhadných objektů. Současná shoda je, že klasické Be hvězdy vyvrhují hmotu z hvězdného povrchu do Keplerovských oběžných drah, takže dochází k tvorbě disku, jehož následný vývoj je určen turbulentní viskozitou, jež je základem tzv. viskózního dekrečního diskového (VDD) modelu. Mezi hlavními výsledky této práce je možná nejlépe specifikovaný model konkrétní Be hvězdy β CMi. Předpovědi VDD modelu byly porovnány také s radiovými pozorováními, které umožnily první určení fyzického rozsahu Be disku. Tento výsledek následně vedl k detekci hvězdného společníka, který osekává vnější části disku slapovými silami. Rozšíření vzorku o pět dalších objektů vedlo k odhalení podobné struktury vnějších disků ve všech objektech. Z možných vysvětlení je nejuspokojivější scénář, v němž jsou Be disky ovlivněny (neviditelnými) společníky mnohem častěji, než se doposud myslelo.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.