|
|
Regulace produkce VLDL v játrech
Jirátová, Markéta ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o syntéze částic VLDL (lipoprotein o velmi nízké hustotě). První část této práce stručně shrnuje základní charakteristiky lipidů a lipoproteinů. Tuky jsou pro organizmy nejvýhodnějším zdrojem energie. Lipoproteiny jsou makromolekulární komplexy určené k přepravě hydrofobních tuků v plazmě. Rozdělují se dle hustoty na chylomikrony, VLDL, IDL, LDL a HDL. Druhá část práce se zaměřuje na strukturní peptidové složky lipoproteinů, apolipoproteiny. Shrnuje charakteristiky a funkce základních tříd apolipoproteinů. Největší pozornost je věnována apolipoproteinům B, které mají zásadní roli pro syntézu VLDL. Vlastní regulace syntézy VLDL a její průběh je rozebrán ve třetí části práce. Syntéza VLDL se odehrává ve dvou krocích. V prvním kroku vznikají nezávisle na sobě dvě částice - pre-VLDL a tuková kapénka. Pro první krok je nezbytný apolipoprotein B-100 a mikrozomální protein přenášející triglyceridy (MTP). Ve druhém kroku pak fúzuje pre-VLDL s tukovou kapénkou. Pro tento krok je nezbytný ADP-ribosylační faktor 1 (ARF1) a fosfolipáza D (PLD). Syntéza VLDL je také regulována množstvím dostupných lipidů a hladinou inzulínu. Svou úlohu mají i apolipoprotein E, apolipoprotein A-V a acyl-koenzym A:cholesterol acyl transferáza 2 (ACAT2). V poslední části...
|
|
|
Metabolismus nových polysacharidických nanomateriálů pro biomedicinální aplikace
Jirátová, Markéta ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Daniel (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavním příčin úmrtí v současném světě, proto je zde snaha o vytvoření nových lepších diagnostických postupů a specifičtější léčby s nižší toxicitou. Nanočástice nám poskytují mnoho vlastností, které mohou tyto cíle naplnit. Snadno se dostanou do tkáně pevných nádorů pomocí tzv. EPR efektu. Dále lze vytvořit nanočástice s možností kombinovat více zobrazovacích modalit na jedné nanočástici. Stejně tak některé nanočástice mohou kombinovat diagnostickou a terapeutickou složku, což představuje v současné době velmi populární téma theranostiky. Cílem této práce byla charakteristika nových multimodálních glykogenových nanočástic.Glykogen představuje ideální molekulu pro vývoj nanočástic. Řadí se mezi přírodní dendrimery, které lze snadno modifikovat. Velikost glykogenu je také velmi vhodná pro cílení EPR efektem. Popsali jsme biologické vlastnosti pěti různých typů značeného glykogenu. In vitro experimenty jsme prováděli na buněčné linii HepG2. Určili jsme průběh buněčného vychytávání a cytoplazmatickou lokalizaci značeného glykogenu. Jako první jsme provedli test cytotoxicity pomocí MTT u těchto značených glykogenů. Biodistribuční studie u CD1-Nude myší jsme provedli pomocí neinvazivní metody měření in vivo fluorescence. Závěrem lze říci, že jsme určili některé z...
|
|
|
Metabolismus nových polysacharidických nanomateriálů pro biomedicinální aplikace
Jirátová, Markéta ; Hrubý, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Daniel (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavním příčin úmrtí v současném světě, proto je zde snaha o vytvoření nových lepších diagnostických postupů a specifičtější léčby s nižší toxicitou. Nanočástice nám poskytují mnoho vlastností, které mohou tyto cíle naplnit. Snadno se dostanou do tkáně pevných nádorů pomocí tzv. EPR efektu. Dále lze vytvořit nanočástice s možností kombinovat více zobrazovacích modalit na jedné nanočástici. Stejně tak některé nanočástice mohou kombinovat diagnostickou a terapeutickou složku, což představuje v současné době velmi populární téma theranostiky. Cílem této práce byla charakteristika nových multimodálních glykogenových nanočástic.Glykogen představuje ideální molekulu pro vývoj nanočástic. Řadí se mezi přírodní dendrimery, které lze snadno modifikovat. Velikost glykogenu je také velmi vhodná pro cílení EPR efektem. Popsali jsme biologické vlastnosti pěti různých typů značeného glykogenu. In vitro experimenty jsme prováděli na buněčné linii HepG2. Určili jsme průběh buněčného vychytávání a cytoplazmatickou lokalizaci značeného glykogenu. Jako první jsme provedli test cytotoxicity pomocí MTT u těchto značených glykogenů. Biodistribuční studie u CD1-Nude myší jsme provedli pomocí neinvazivní metody měření in vivo fluorescence. Závěrem lze říci, že jsme určili některé z...
|
|
|
Regulace produkce VLDL v játrech
Jirátová, Markéta ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o syntéze částic VLDL (lipoprotein o velmi nízké hustotě). První část této práce stručně shrnuje základní charakteristiky lipidů a lipoproteinů. Tuky jsou pro organizmy nejvýhodnějším zdrojem energie. Lipoproteiny jsou makromolekulární komplexy určené k přepravě hydrofobních tuků v plazmě. Rozdělují se dle hustoty na chylomikrony, VLDL, IDL, LDL a HDL. Druhá část práce se zaměřuje na strukturní peptidové složky lipoproteinů, apolipoproteiny. Shrnuje charakteristiky a funkce základních tříd apolipoproteinů. Největší pozornost je věnována apolipoproteinům B, které mají zásadní roli pro syntézu VLDL. Vlastní regulace syntézy VLDL a její průběh je rozebrán ve třetí části práce. Syntéza VLDL se odehrává ve dvou krocích. V prvním kroku vznikají nezávisle na sobě dvě částice - pre-VLDL a tuková kapénka. Pro první krok je nezbytný apolipoprotein B-100 a mikrozomální protein přenášející triglyceridy (MTP). Ve druhém kroku pak fúzuje pre-VLDL s tukovou kapénkou. Pro tento krok je nezbytný ADP-ribosylační faktor 1 (ARF1) a fosfolipáza D (PLD). Syntéza VLDL je také regulována množstvím dostupných lipidů a hladinou inzulínu. Svou úlohu mají i apolipoprotein E, apolipoprotein A-V a acyl-koenzym A:cholesterol acyl transferáza 2 (ACAT2). V poslední části...
|
host ::
RSS.