|
|
Specifika vzdělávání seniorů
Jiráčková, Libuše ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Štěpánek, Zdeněk (oponent)
Staří lidé studují, aby dávali svému životu smysl, aby zvýšili své sebevědomí a zlepšili své sociální postavení. Ale nejen to. Jedná se především o psychologický, fyziologický a sociální problém. Penzionovaný člověk, bohužel, často bývá vytlačován na okraj společnosti jako již nepotřebný. Pro většinu seniorů je tento pocit impulsem k tomu, aby dokázali, že jsou stále schopni výkonu. V souvislosti s touto potřebou je třeba rozdělit život člověka na tři etapy, které souvisí se schopností vykonávat činnost. V první etapě života člověk myslí na své vzdělání, studuje. Ve druhé etapě směřuje většinu své pozornosti na své profesní uplatnění a ve třetí pak na utváření "podvečera" svého života, kdy ustupuje orientace na materiální bytí. Člověk se spíše vrací ke svým odkládaným plánům a neuskutečněným studijním snům (Deset let vzdělávacích aktivit pro seniory, 1997). Senior vnáší do učení své zkušenosti a vědomosti, tím může pozitivně ovlivňovat průběh vzdělávacího procesu i jeho didaktickou podobu. Univerzity a akademie třetího věku se tak stávají místem mezigeneračního setkávání a vzájemného učení. Díky tomu dochází k předávání nejen teoretických ale i praktických znalostí. Základem motivace starších lidí je vlastní stanovení úkolu, cíle. Při jeho plnění a následném dosažení člověk prožívá uspokojení a pocit...
|
|
|
Specifika vzdělávání seniorů
Jiráčková, Libuše ; Štěpánek, Zdeněk (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Staří lidé studují, aby dávali svému životu smysl, aby zvýšili své sebevědomí a zlepšili své sociální postavení. Ale nejen to. Jedná se především o psychologický, fyziologický a sociální problém. Penzionovaný člověk, bohužel, často bývá vytlačován na okraj společnosti jako již nepotřebný. Pro většinu seniorů je tento pocit impulsem k tomu, aby dokázali, že jsou stále schopni výkonu. V souvislosti s touto potřebou je třeba rozdělit život člověka na tři etapy, které souvisí se schopností vykonávat činnost. V první etapě života člověk myslí na své vzdělání, studuje. Ve druhé etapě směřuje většinu své pozornosti na své profesní uplatnění a ve třetí pak na utváření "podvečera" svého života, kdy ustupuje orientace na materiální bytí. Člověk se spíše vrací ke svým odkládaným plánům a neuskutečněným studijním snům (Deset let vzdělávacích aktivit pro seniory, 1997). Senior vnáší do učení své zkušenosti a vědomosti, tím může pozitivně ovlivňovat průběh vzdělávacího procesu i jeho didaktickou podobu. Univerzity a akademie třetího věku se tak stávají místem mezigeneračního setkávání a vzájemného učení. Díky tomu dochází k předávání nejen teoretických ale i praktických znalostí. Základem motivace starších lidí je vlastní stanovení úkolu, cíle. Při jeho plnění a následném dosažení člověk prožívá uspokojení a pocit...
|
host ::
RSS.