|
|
Geopolitická analýza ozbrojeného konfliktu v Jemenu
Brzicová, Kateřina ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Tureček, Břetislav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje podrobné geopolitické analýze ozbrojeného konfliktu v Jemenu, zkoumajíc vlivy a faktory, které k tomuto konfliktu vedly a aktéry, které tento konflikt formují od jeho eskalace v roce 2015. Práce si klade za cíl nalézt propojenosti a motivace k účasti vnějších a vnitřních aktérů v konfliktu v Jemenu. Hlavním cílem je zjištění, co motivuje tytoaktéry k zapojení do jemenského konfliktu a prozkoumat jejich vliv na průběh a dynamiku konfliktu. Práce využívá metod kritické diskurzivní analýzy pro zkoumání narativů a postojů jednotlivých zúčastněných stran, což umožňuje hlubší pochopení politických a ideologických motivací a strategií, které ovlivňují průběh konfliktu. Analýza odhalila dominující narativ vnitřních i vnějších aktérů, skrze který prezentují a koncipují konflikt a svou roli v konfliktu a jak tento narativ používají k legitimizaci svých činů - vojenských i politických. Aktéři konfliktu využívají podobné narativy i přesto, že stojí na opačných stranách konfliktu, jazyk ale upravují tak, aby se hodil do jejich agendy. Zdůrazňují obranu a suverenitu země, regionální a bezpečnost a stabilitu, obviňují své protivníky z odpovědnostiza trvání konfliktu a za prohlubování utrpení lidu Jemenu. Skrze narativ dále zdůrazňují legitimitu svých akcí a vojenských operací,...
|
|
|
Postavení LGBT lidí ve vybraných státech střední Evropy
Eckhardt, Kryštof ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Šerý, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pomocí diskurzivní analýzy vybraných médií a legislativních zdrojů zkoumá postavení LGBTQ lidí ve vybraných státech střední Evropy. Práce zkoumá vývoj právního postavení LGBTQ lidí v jednotlivých státech, dále se práce zabývá otázkou vlivu fantomové hranice Železné opony na situaci LGBTQ lidí v jednotlivých státech. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že v posledních deseti letech došlo ve střední Evropě jak ke zlepšení, tak ale i zhoršení právního postavení LGBTQ lidí. Mezi lety 2014 až 2024 došlo v Německu, Rakousku a Slovinsku k zavedení manželství stejnopohlavních párů, český parlament přijal v roce 2024 novelu občanského zákoníku, která k 1. lednu 2025 zavádí partnerství stejnopohlavních párů, které jim zaručí více práv, částečně i práva rodičovská. Zavedení obdoby registrovaného partnerství se po změně vlády očekává v Polsku. Maďarsko je státem, který v uplynulých deseti letech prováděl silně restriktivní politiku vůči LGBTQ lidem. Situace na Slovensku se i po teroristickém útoku v Bratislavě dále zhoršovala. Dále bylo zjištěno, že fantomová hranice bývalé Železné opony má obrovskou diskurzivní sílu v otázce práv LGBTQ osob, její reálný vliv na tuto otázku je však minimální. Mnohem silnější reálný vliv na postavení LGBTQ lidí má fantomová hranice, která vznikla při dělení...
|
|
|
Geopolitická orientace Moldavska - kontexty štěpné linie v moldavské společnosti
Janeček, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Volný, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na geopolitickou orientaci Moldavska. Jejím cílem je zjistit, je-li země nakloněna spíše spolupráci s Evropskou unií či Ruskem. Moldavská společnost je v tomto ohledu dlouhodobě polarizována a události posledních let, zejména pak válka na Ukrajině, měly na její orientaci významný dopad. K dosažení cíle byla použita obsahová analýza, ze které vyšla čtyři hlavní témata štěpící moldavskou společnost v názoru na geopolitické směřování země: integrace Moldavska do Evropské unie, válka na Ukrajině, otázka identit, vnitropolitické štěpení a energetická politika. Výsledky následné analýzy ukazují, že Moldavsko zejména v posledních letech směřuje do Evropské unie. Názor na směřování však není jednomyslný ani v politické, ani ve společenské sféře a je v zájmu země udržovat dobré vztahy s oběma stranami. Klíčová slova: Moldavsko, orientace, Rusko, Evropská unie, štěpné linie
|
|
|
Analysis of the voting behaviour of the Hungarian minority in the 2023 Slovak parliamentary elections
Béber, Matúš ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Madleňák, Tibor (oponent)
The Hungarian political representation and its electoral base have undergone an intense internal evolution, split and value shift in recent years. Based on a study of the literature, the main motivation of this thesis was to clarify how this evolution has influenced the electoral behaviour of the Hungarian minority in Slovakia in the 2023 parliamentary elections. The main objectives of the thesis are to explain and describe the factors that influence the electoral support for Hungarian parties; to further clarify the relationship between voter turnout and the representation of the Hungarian minority; and finally, to explain the dependence of the electoral performance of Hungarian parties on the electoral performance of other political entities. The analytical part of the thesis is based on the results of the 2021 census and the results of the 2023 parliamentary elections. The main methodological procedure for answering the research questions is primarily the usage of the regression analysis. In addition to this, correlation analyses are also used. The results indicate a clear dominance of Hungarian parties in southern Slovakia. However, mainly due to low voter turnout Hungarian parties are not able to translate this dominance into parliamentary advancement. The most significant factor explaining...
|
|
|
Srovnání etnodemografického vývoje v buddhistických regionech Ruské federace
Čamra, Lubomír ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Dresler, Alexandra (oponent)
Srovnání etnodemografického vývoje v buddhistických regionech Ruské federace Abstrakt Tato práce se zabývá popisem a srovnáním populačního vývoje ve třech regionech Ruské federace - Kalmycku, Burjatsku a Tuvě. Důraz je kladen na období po rozpadu Sovětského svazu. Využívány jsou bilancovaná data od ruského statistického úřadu, ale také výsledky ze sčítání lidu, které poskytují unikátní data o pohlavně-věkové struktuře jednotlivých etnických skupin. Práce využívá základní metody statistické a demografické analýzy a nabízí také porovnání vybraných výsledků mezi regiony a celou Ruskou federací. V době existence Sovětského svazu v regionech přibývalo ruského obyvatelstva a docházelo k rusifikaci titulárních národů. Po jeho rozpadu se ale trend obrátil a Rusů začalo ubývat. Výsledky naznačují, že zatímco v některých regionech úbytek Rusů vede k celkovému snížení počtu obyvatel, tak v jiných je tato ztráta kompenzována vyšším přirozeným přírůstkem titulárního etnika a celkový počet obyvatel tedy roste. Například v Tuvě značný úbytek Rusů znamená, že se tento federální subjekt takřka jistě mění na monoetnický region. Klíčová slova Derusijanizace, Rusko, Kalmycko, Burjatsko, Tuva, populační vývoj
|
|
|
Geopolitická témata v severoirských volbách
Král, Josef ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vrhel, Matěj (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza a intepretace volebních programů několika severoirských politických stran, konkrétně Democratic Unionist Party, Traditional Unionist Voice, Ulster Unionist Party, Sinn Féin, Social Democratic and Labour Party, People Before Profit a Alliance, z hlediska promítání geopolitických a globálně významných společenských událostí, konkrétně Brexitu a protokolu o Irsku a Severním Irsku, pandemie COVID-19 a války na Ukrajině, do volebních programů daných stran. Práce využívá kombinaci kritické diskurzivní analýzy a obsahové analýzy pro zpracování daných volebních programů. Z časového hlediska se jedná o dokumenty sestavené stranami k volbám do Severoirského shromáždění v květnu 2022. Je zjišťován význam jednotlivých témat pro dané strany, četnost, s jakou se daná témata v programech vyskytují, a jakým způsobem strany s danými tématy ve svých programech pracují. Taktéž je zkoumán postoj jednotlivých stran k daným tématům, respektive existence konsenzu či štěpení v rámci severoirské politické scény. Teoretický rámec práce vychází z teorie štěpných linií. Práce zjistila promítání výše uvedených událostí do volebních programů a jak konsenzuální, tak štěpící tendence pro dané problémy mezi zkoumanými politickými stranami. KLÍČOVÁ SLOVA Volby, Severní Irsko, Brexit, COVID-19,...
|
|
|
Environmentální bezpečnost Ruské federace v kontextu klimatických změn
Samyltyrova, Madina ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Frantál, Bohumil (oponent)
Práce zkoumá koncept environmentální bezpečnosti v Rusku z pohledu politiky a zákona, akademické sféry, podnikatelských subjektů a médií. Teoretický základ byl postaven na pracích autorů, kteří přispěli k rozšíření koncepce bezpečnosti s ohledem na environmentální hrozby. Praktická část obsahuje diskurzní, obsahovou a tematickou analýzu. Bylo zjištěno, že koncept environmentální bezpečnosti v Rusku je v současné době ve vývoji a zahrnuje nejen ekologické, ale také politické a ekonomické aspekty. Vědecká komunita hraje klíčovou roli při začleňování nových hrozeb do konceptu environmentální bezpečnosti. Vláda Ruské federace a podnikatelský sektor také přikládají význam environmentální bezpečnosti, avšak jejich zapojení je omezenější. Pro stát a podnikatelské subjekty jsou důležité mezinárodní standardy a závazky v oblasti změny klimatu. V tomto ohledu stát firmám neposkytuje dostatečnou podporu. Vláda efektivně reaguje na události jako jsou havárie nebo znečištění v důsledku činnosti soukromého sektoru. Nicméně, ne vždy dochází k odstranění negativních dopadů na životní prostředí. Pravděpodobně firmy působící v rámci významných odvětví pro Rusko mají možnost komunikovat s vládou, která následně zanedbává environmentální problémy, a tím ohrožuje obyvatelstvo. Klíčova slova: environmentální bezpečnost,...
|
|
|
Česko mezi 'Východem' a 'Západem': Kritická geopolitika zahraničních vztahů a ekonomických toků
Fiřtíková, Eva ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
V této práci se zabývám souvislostí mezinárodních vztahů a ekonomických toků Česka vůči USA a Číně v období 2002-2022. Pomocí jednotlivých indikátorů v oblasti obchodu, přímých zahraničních investic, a ve výzkumu a vývoji, zkoumám závislost ekonomických toků na zahraničních vazbách. Zahraniční bilaterální setkání plní významnou roli v následné reakci ekonomiky státu. Zkoumám, jak zahraniční vazby ovlivňují různé druhy ekonomických toků, stejně tak jejich vývoj či variabilitu. Průběh ekonomických toků je často velmi ovlivněn událostmi (jako globální finanční krize nebo Covid-19), jež mohou na stát zapůsobit v řadě negativních důsledků. Díky úsilí vládních představitelů, diplomatických zástupců a významných podnikatelů však může následný vývoj politicko-ekonomické sféry států mířit k úspěšnému růstu, a to pomocí závěrů a dohod ze zahraničních setkání nebo ověřených postupů při vzájemné spolupráci.
|
|
|
Ruská geopolitika - vliv Ruska na postsovětské státy
Guliyev, Arif ; Romanovskiy, Evgeny (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou vlivu Ruska na jižní Kavkaz, na dva státy - Ázerbájdžán Arméni , konkrétně práce popisuje, Rusko snaží udržovat svůj vliv pomocí konfliktu přesněji pomocí konfliktu o Náhorní Karabach. Práce se zabývá tím, jak využívá a jak něm vystupuje. Analyzuje období od první války o Náhorní Karabach až po současnost. Bude řeč , proč je pro Rusko celkově jižního Kavkazu (včetně geopoliticky důležitý jak dělá svoji Krátce bude zmíněno i jak Rusko celkově využívalo ší postsovětském například v Podněstří či konflikty v Klíčová slova: Rusko, Ázerbájdžán, Arménie, ižní Kavkaz, , Náhorní
|
|
|
Komparace vývoje demokracie v de facto státech
Kozák, Vlastimil ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Práce se zaměřuje na téma vývoje demokracie v de facto státech. De facto stát je popisován jako entita, která sama sebe vymezuje jako samostatný stát. Mezinárodní společenství jej však neuznává. Demokratizace de facto států bývá problematická. Většina de facto států disponuje patronským státem, který poskytuje ochranu a ekonomickou podporu. Zároveň bývá vnímán jako faktor, který brání procesu demokratizace u svých klientů. Pouze omezené množství prací se vývojem demokracie de facto států a vlivu patronských států na tento vývoj zabývá. Práce si klade za cíl vysledovat, zda se proces demokratizace v souboru de facto států daří či nikoliv. Nalézt pozitivní a negativní indikátory demokracie a odhalit faktory, které za nimi stojí. Zjistit, zda vývoj demokracie v patronských státech ovlivňuje vývoj demokracie v de facto státech. Pro výzkum jsou využita data organizace Freedom House, která jsou podrobena obsahové analýze a diskutována s dostupnou literaturou. Celý soubor de facto států vykazuje stabilitu v dosažené úrovni demokracie. Vývoj v obou směrech probíhá jen velmi pomalu. Demokratizace de facto států je omezena špatným fungováním vlády. Ta bývá korumpována a napojena na patronský stát. Občané mají jen omezenou právní oporu. Dochází k etnické exkluzivitě a útlaku opozice. V některých de facto...
|
host ::
RSS.