|
|
Anthropogenic impact on landscape transformation and vegetation changes reflected in pollen spectra from Central-Eastern Europe.
Jamrichová, Eva ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Dreslerová, Dagmar (oponent) ; Marinova, Elena (oponent)
Prezentovaná práce je zaměřena na vliv lidských společenství na změny vegetace a transformace krajiny v regionu střední Evropy. Hlavním cílem studie bylo zhodnotit, jak se minulé lidské činnosti odráží v pylových spektrech z různých typů a většinou malých lokalit. Člověk svou činností přispěl ke vzniku a šíření různých typů otevřených stanovišť, změnil složení vegetace introdukováním nových druhů, ovlivnil strukturu a složení lesů a podpořil zrychlení geomorfologických procesů, jako je eroze půdy a akumulace sedimentů. Změny ve složení vegetace vyvolané činností člověka se odráží v pylových spektrech. Za přímý důkaz lidské činnosti v pylových spektrech je považována přítomnost pylových zrn pěstovaných rostlin. Existuje také několik nepřímých stop indikujících lidský vliv na krajinu, jako je šíření sekundárních antropogenních indikátorů (apofyty), fluktuace v pylových křivkách dřevin jako důsledek změn v pokryvu krajiny nebo složení lesa, zvýšením množství mikro-uhlíků v důsledku lidmi založených požáru nebo erozní procesy způsobené lidskou aktivitou. V kapitole 1 se potvrdil předpoklad, že dopad neolitické lidské činnosti v krajině je v pylových spektrech téměř neviditelný, nicméně, několik nepřímých stop indikují přítomnost lidských komunit v těsné blízkosti místa studie. V kapitole 2 a 4 je...
|
|
| |
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor v podobě ostrůvků řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především ve zpracování nových lokalit. Tato rozsáhlá oblast je lokalitami velmi nerovnoměrně pokryta.
|
|
|
Studium fytolitového spektra současné vegetace v severovýchodní Africe a testování potenciálu fytolitové analýzy pro paleoekologii
Kuncová, Kristýna ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Fytolity vznikají v rostlině nasáváním kyseliny křemičité v půdním roztoku, který je transpiračním proudem rozváděn po rostlině a současně akumulován v různých částech rostliny. Poté co se rostlina nebo některé její části rozloží, fytolity jsou uvolněny do půdy ve formě specifických morfotypů. Půdní fytolitová spektra tedy mají potenciál rozlišit vegetaci. Fytolity se používají především kvůli své vysoké odolnosti - dobře se zachovávají se v širokém spektru prostředí, a to i v aridních podmínkách, které nejsou vhodné pro zachování pylu a makrozbytků. Analýza půdních fytolitových spekter ve spojení se studiem moderní vegetace nabízí možnost jak lépe interpretovat poznatky o paleovegetaci v severovýchodní Africe. K interpretaci se často používají indexy, které kalibrují vztah vegetace a půdní fytolitová spektra. Pomocí poměrů morfotypů se vyjadřuje míra pokryvnosti stromového patra, aridity a také poměr C3 a C4 trav (Barboni et al. 1999). V této práci se také zabýváme porovnáním půdních fytolitových spekter jednak na dlouhém klimatickém gradientu sahajícím od polopouštních stepí po vysokostébelnou savanu, ale také na lokální variabilitu ve fytolitovém spektru v porovnání s vegetací a srovnávací sbírkou. Motivačním rámcem pro tuto diplomovo práci je interdisciplinární výzkum na lokalitě Sabaloka v...
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé Evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor ostrůvky řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především nalezením a zpracováním nových lokalit, protože tato rozsáhlá a rozmanitá oblast potřebuje informace z nových lokalit.
|
|
| |
host ::
RSS.