|
| |
|
| |
|
|
Je teritoriální chemická komunikace odrazem populačních parametrů?
Kovář, Jan ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
Je teritoriální chemická komunikace bobra evropského odrazem populačních parametrů?
Téměř všechny studie, zabývající se populační denzitou, popisují jistou závislost: s rostoucí populační denzitou roste intenzita chemické komunikace. Tento vztah podporuje celá řada autorů na studích mnoha druhů zvířat. Nicméně předkládaná studie ukázala, že chemická komunikace neodráží hustotně-populační vztahy bobra evropského. Vysvětlená variabilita výsledného modela byla r2 = 0.02586101, ale výsledek testu nebyl pro obě proměné signifikantní. Nicméně jisté vztahy byly otestovány. Korelace mezi biomasou (množství zkonzumované hmoty-kůra, lýko a větvičky) a počtem obydlí (bobří hrady) nebyla signifikantní, ale korelace mezi počtem obydlí a vzdáleností ano. Následovalo testování speciálního model (mc), kde byla testována závislost počtu hradů na jejich měnící se vzdálenosti. Tento model vyšel signifikantně (p = 0.007182) a byl zjištěn nový vztah mezi populačními parametry u bobra evropského: s rostoucí vzdáleností roste i počet hradů.
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak distribuce a intenzita chemické komunikace odráží parametry populační denzity. Výsledkem bylo: s rostoucí vzdáleností neroste intenzita chemické komunikace.
|
|
|
Diverzita hmyzích společenstev nepůvodních porostů borovice černé (Pinus nigra) na území západní části středních Čech
Tůmová, Klára ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
V důsledku rapidního zintenzivnění zemědělství, dochází stále častěji k úbytku biotopů a jejich fragmentaci. Ta vede ke snižování rozlohy obyvatelných plošek a k jejich izolaci. Izolace krajinných prvků je základní geografická charakteristika, která hraje důležitou roli v ekologických invazích. Invaze obecně způsobují velké ekonomické škody a mají vliv na snižování biologické diverzity v porostech.
V této práci jsme se zaměřili na působení borovice černé (Pinus nigra). Tato dřevina se na území České republiky vyskytovala už v době třetihor a následným rozpadem kontinentů vymizela. Cílem této práce je zjistit vliv borovice černé (Pinus nigra) na bezobratlé živočichy ve srovnání s porosty původní borovice lesní (Pinus sylvetris).
Experiment byl prováděn na 35 lokalitách středních Čech (18 ploch borovice lesní, 17 ploch borovice černé). Bezobratlí byli odchytáváni metodou světelných lapačů. Z odchycených vzorků byla stanovena celková abundance a biomasa bezobratlých. Ze zpracovaných dat nebyl prokázán negativní vliv nepůvodní borovice černé na celkovou abundanci i biomasu bezobratlých. Tento fakt je nejpravděpodobněji způsoben fylogenetickou příbuzností obou druhů dřevin.
Nebyl zjištěn rozdíl v abundanci a biomase většiny herbivorních skupin bezobratlých. V porostech borovice černé byl ale zaznamenán vyšší výskyt karnivorních druhů bezobratlých živočichů.
Obecně lze říci, že porosty této dřeviny v České republice nepůsobí negativně na bezobratlé živočichy, dokonce byla prokázána vyšší afinita karnivorních druhů bezobratlých živočichů k porostu borovici černé.
|
host ::
RSS.