Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Slovo v obraze / obraz ve slově. Slovo, písmeno, symbol a sdělující gesto v českém umění padesátých a šedesátých let.
Jakš, Filip ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Larvová, Hana (oponent)
Filip Jakš: Slovo v obraze / obraz ve slově. Slovo, písmeno, symbol a sdělující gesto v českém umění padesátých a šedesátých let. bakalářská práce, ÚDKU KTF UK 2009 Vedoucí práce: Mgr. Marie Rakušanová, Ph.D. Resumé (zkrácené) "Kolář nikdy nepřestal být básníkem." Z tohoto Lamačova názoru vyvoďme, že Kolář byl po celý život nejenom básníkem vizuálního jazyka, ale stal se i filozofem slova a obrazu. Slovo prošlo v Kolářově tvorbě metamorfózou. Zpočátku sloužilo jako "očitý svědek" každodennosti, v níž se autor snažil prokázat kosmický rozměr (sbírky Křestní list, Ódy a variace, Limb a jiné básně); později sloužilo k působivému básnickému vyjádření "skutečných událostí" (Kolářovy deníky a Česká suita); v další etapě pro něj Kolář připravil způsob, jak by se mohlo oživit a stát se součástí lidského osudu (Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet, Černá lyra). Tehdy však Kolář narazil na neschopnost slov předat něco více než jen slova. Z dogmatu není možné vykřesat ani jiskru živé kreativity. V hlubinách poezie se ukázalo to, co Kolář dřív jen četl u Klímy: slovo je mrtvé. Stejně jako u Nietzscheho Boha to však neznamená, že není možné jej vzkřísit k novému životu. Kolář tedy přestal rozebírat poezii a pustil se do anatomie slov. Na přelomu padesátých a šedesátých let pronikl do hloubi vět, slov, písmen,...
Jazyk a jeho horizont v současném českém umění
Jakš, Filip ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Baladrán, Zbyněk (oponent)
Tato práce si klade za cíl prozkoumat jazyk jako vyjadřovací prostředek současných českých umělců. Mnoho z nich používá obdobné způsoby tvorby jako v šedesátých letech experimentální básníci. První část práce se zaměří na pojmy sémiologie a post-strukturalistické filosofie a jejich vliv na vyjadřování umělců okruhu experimentálních poezie. Důraz bude klást hlavně na jejich umělecké objevy, které mají platnost dodnes. Z těchto zkušeností vychází snaha současných umělců vymezit či překročit hranice svých vlastních vyjadřovacích schopností. Druhá část práce se bude snažit postihnout, na základě rozborů vybraných děl, hledání horizontu jazyka jako vyjadřovacího prostředku současných českých umělců.
Slovo v obraze / obraz ve slově. Slovo, písmeno, symbol a sdělující gesto v českém umění padesátých a šedesátých let.
Jakš, Filip ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Larvová, Hana (oponent)
Filip Jakš: Slovo v obraze / obraz ve slově. Slovo, písmeno, symbol a sdělující gesto v českém umění padesátých a šedesátých let. bakalářská práce, ÚDKU KTF UK 2009 Vedoucí práce: Mgr. Marie Rakušanová, Ph.D. Resumé (zkrácené) "Kolář nikdy nepřestal být básníkem." Z tohoto Lamačova názoru vyvoďme, že Kolář byl po celý život nejenom básníkem vizuálního jazyka, ale stal se i filozofem slova a obrazu. Slovo prošlo v Kolářově tvorbě metamorfózou. Zpočátku sloužilo jako "očitý svědek" každodennosti, v níž se autor snažil prokázat kosmický rozměr (sbírky Křestní list, Ódy a variace, Limb a jiné básně); později sloužilo k působivému básnickému vyjádření "skutečných událostí" (Kolářovy deníky a Česká suita); v další etapě pro něj Kolář připravil způsob, jak by se mohlo oživit a stát se součástí lidského osudu (Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet, Černá lyra). Tehdy však Kolář narazil na neschopnost slov předat něco více než jen slova. Z dogmatu není možné vykřesat ani jiskru živé kreativity. V hlubinách poezie se ukázalo to, co Kolář dřív jen četl u Klímy: slovo je mrtvé. Stejně jako u Nietzscheho Boha to však neznamená, že není možné jej vzkřísit k novému životu. Kolář tedy přestal rozebírat poezii a pustil se do anatomie slov. Na přelomu padesátých a šedesátých let pronikl do hloubi vět, slov, písmen,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.