|
|
Spiritualita přítomnosti: k významu díla R. Voillauma
Jajtner, Tomáš ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Altrichter, Michal (oponent) ; Červenková, Denisa (oponent)
v eském jazyce P edlo ená diserta ní práce Spiritualita p ítomnosti: k významu díla R. Voillauma se zabývá ivotem a dílem R. Voillauma (1905-2003). P edstavuje jeho dílo jako spiritualitu p ítomnosti, p esn ji jako spiritualitu dvojí p ítomnosti: p ítomnosti Bohu a lidem. Po úvodní ásti, která se v nuje jeho ivotu, historickému kontextu a nárysu jeho díla, pokra uje rozborem jeho kni ního díla. Hlavním tématem je relecture Foucauldovy spirituality Nazareta ve sv tle zmín ného konceptu p ítomnosti: ona skrytá a tichá p ítomnost v srdci mas tak poukazuje nejen k významu spirituality skrytého ivota , ale také k hlubokému p íklonu k situaci sou asného lov ka, k hledání autentického k es anského ivota jako ivota p ítomnosti , který se tv r ím a nekonformním zp sobem sna í zp ístupnit bohatství víry dne nímu lov ku. V záv ru zasazuje foucauldovskou spiritualitu jejím je Voillaume hlavním vykladatelem do kontextu katolické spirituality a Voillaumovu spiritualitu p ítomnosti hodnotí ve sv tle biblické teologie. Teoreticky kombinuje personalistický a systematický p ístup. Voillaumovo dílo chápe jako významný projev moderní katolické spirituality a jako výzvu situaci k es an a církve dnes.
|
|
|
Concepts of harmony in five metaphysical poets
Jajtner, Tomáš ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Překládaná dizertační práce analyzuje význam pythagorejské harmonické kosmologie pro způsob vnímání člověka a světa v anglické renesanci. Chápe ji jako klíčový pojem pro renesanční umění, a to zejména pro hudbu a poezii. Postupný rozpad víry v pythagorejský koncept univerzální kosmické harmonie se výrazně projevuje v tvorbě tzv. metafyzických básníků, kteří vedou zápas o udržení její metaforické síly důrazem na vlastní proces své jazykové práce. Tím však postupně dochází k procesu celkové metaforizace světa: úkol básníkův se přesouvá od tlumočení univerzálních pravd o světě a lidském údělu v něm spíše k udržování síly básnického jazyka jako výsostného nástroje této metaforizace. První díl se zabývá teoretickými a historickými předpoklady takového zkoumání. První kapitola analyzuje dva významné koncepty harmonie ve starověku, koncept Hérakleitův a Pythagorův. Význam Hérakleitův není pro renesanci zásadní, přesto - jak se ukazuje v pozdější vlastní analýze - můžeme najít náznaky Hérakleitova pojetí v díle Donneově. Naproti tomu myšlení Pythagorovo je renesanci centrální, a proto je mu v předkládané práci věnována větší pozornost. Je zdůrazněn význam Pythagorova pojetí čísla jako komunikačního prostředku mezi světem pozemských fenoménů a abstraktních idejí. Toto základní filozofické východisko Pythagorejci...
|
host ::
RSS.