|
| |
|
|
Operace se zdařila, pacient zemřel. Etnografická studie anesteziologicko-resuscitačního oddělení
Jurigová, Martina ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato práce je výsledkem více než tříletého etnografického výzkumu anesteziologicko- resuscitačního oddělení, kde jsem byla zaměstnána jako všeobecná sestra. Představuji v ní charakter poskytované zdravotní péče a ukazuji, že zdravotní péče není vždy pouhou odpovědí na pacientovy potřeby a zájmy, ale je formována pestrou škálou nejrůznějších motivů a faktorů, které se mnohdy dostávají do vzájemného konfliktu. Nezřídka pak dochází k situacím, kdy jsou vlastní zájmy zdravotníků upřednostněny před zájmy pacientů. Přibližuji zde také některé situace, kdy jsou lékaři nuceni chovat se více jako "dobří hospodáři" než jako lékaři, což může být často v rozporu s představou dobré péče, a ukazuji, jak je péče v těchto situacích vyjednávána. Zaměřuji se také na vztah medicínských technologií a jejich uživatelů, některé ritualizované prvky v péči a v závěru vysvětluji, proč může být jako úspěšná hodnocena i ta péče, která nevedla ke zlepšení zdravotního stavu či k přežití pacienta. Klíčová slova: zdravotní péče, medicínské technologie, objektifikace, medicína, rituály ve zdravotnictví
|
|
|
Osobnostní faktory podmiňující účinnou komunikaci zdravotnických záchranářů v krizových situacích.
JURIGOVÁ, Martina
Komunikace je klíčovým aspektem vztahu mezi zdravotníkem a klientem a pomáhá nám ucelit si o něm obraz a vnímat ho jako bio-psycho-socio-spirituální bytost. V souvislosti s tím jsou ale dnes kladeny mnohem větší nároky na komunikační kompetenci zdravotníků, které ještě rostou spolu se stále větším mediálním zájmem o jejich profesi. V oblasti přednemocniční péče jsou nároky na pracovníky Zdravotnické záchranné služby ještě vyšší, neboť mnohdy pracují v improvizovaných podmínkách a v časové tísni. Proto se ve své práci věnuji tématu osobnostních faktorů podmiňující účinnou komunikaci v krizových situacích. Výzkum probíhal kvantitativní metodou, šetření proběhlo formou dotazníku mezi zdravotnickými záchranáři výjezdového stanoviště Teplice a Ústí nad Labem. Dále mezi laickou veřejností a laiky, kteří v minulosti Záchrannou službou byli ošetřeni. Cílem bylo přispět k rozvoji komunikační kompetence pracovníků Záchranné služby prostřednictvím výzkumu sledujícího dominantní komunikační dispozice záchranářů v jejich vlastních očích i v očích veřejnosti. První hypotéza, kterou jsem si stanovila, předpokládala, že pracovníci Záchranné služby považují za potřebné osobnostní dispozice podmiňující účinnou komunikaci záchranáře v krizových situacích odolnost, schopnost improvizace a důslednost. Všechny tyto vlastnosti označilo jako na numerické škále nejvyšším číslem pět více než 75% respondentů, tato hypotéza se tedy potvrdila. Druhá hypotéza, kterou jsem si stanovila, předpokládala, že laická veřejnost považuje za potřebné osobnostní dispozice podmiňující účinnou komunikaci záchranáře v krizových situacích ochotu riskovat, odvahu a empatii. Všechny tyto vlastnosti označilo jako na numerické škále nejvyšším číslem pět více než 85% respondentů, tato hypotéza se tedy také potvrdila. Třetí hypotéza vyjadřovala premisu, že zdravotničtí záchranáři mají zájem se vzdělávat v oblasti profesní komunikace s pacientem. Tato hypotéza byla taktéž splněna, protože 64% respondentů odpovědělo kladně. Pro zlepšení rozvoje komunikační kompetence zdravotnických záchranářů bych navrhovala kladení většího důrazu na účast a vzdělávání záchranářů v oblasti profesní komunikace a častější pořádání akcí věnující se problematice profesní komunikace s pacientem.
|
host ::
RSS.