|
|
Fyzioterapeutické postupy u pacientů s rupturou Achillovy šlachy s možností využití balančních pomůcek
JIRÁSKOVÁ, Helena
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými postupy u pacientů s rupturou Achillovy šlachy (dále AŠ) s možností využití balančních pomůcek. K výběru tohoto tématu mě vedl vlastní zájem o tuto problematiku, protože jsem se o ní chtěla dozvědět co nejvíce. V dnešní době se stále zvyšuje nabídka volnočasových aktivit, s čímž je také spojen větší nárůst úrazů pohybového aparátu. Jedním z nich je právě ruptura AŠ. Úraz se týká jak rekreačních sportovců, tak i těch na vrcholové úrovni. Častou příčinou ruptury jsou předcházející degenerativní změny. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část byla věnovaná shrnutí poznatků z různých oborů o daném tématu. Kapitola věnovaná ruptuře AŠ se zabývá etiopatogenezí, mechanismem vzniku, klinickým obrazem, diagnostikou a terapií. V části léčebné rehabilitace jsem popsala fyzioterapeutické metody a koncepty, které jsem v terapii využila Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů s rupturou AŠ. Výzkum byl prováděn kvalitativní formou vstupního a výstupního vyšetření. Na základě vyšetření byl pacientům navržen krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán, jejichž součástí byly vybrané fyzioterapeutické metody. Cílem bylo zhodnotit vliv zranění na pohybový aparát, na pacientův stereotyp chůze a navrhnout dlouhodobý rehabilitační plán s možností využití balančních pomůcek. Výsledky vznikly porovnáním vstupního a výstupního vyšetření. Fyzioterapie se ukázala být velmi přínosnou, protože pomocí využitých metod se stav pacientů zlepšil. Snížila se bolestivost v oblasti paty a jizvy, zlepšila se hybnost hlezenního kloubu, svalová síla m. triceps surae a změnily se hodnoty antropometrického měření. Méně terapie ovlivnila stereotyp chůze. Práce může posloužit k edukaci studentů a fyzioterapeutů, ale i pacientů, popř. i široké laické veřejnosti.
|
|
|
Ježek a čížek
Jirásková, Helena ; Čunderle, Michal (vedoucí práce) ; Slavíková, Eva (oponent)
Tato práce pojednává o prvním českém divadle lidí bez domova, nesoucím název Ježek a čížek. První část je věnovaná faktům a vývoji tohoto divadla, druhá subjektivnímu náhledu bývalé členky realizačního týmu.
Divadlo vzniklo v roce 2000 a funguje dodnes. Nazkoušelo třináct divadelních her, sehrálo kolem sto čtyřiceti představení a prošlo jím kolem tří set herců. Dále uspořádalo čtyři mezinárodní festivaly bezdomoveckých divadel a několikrát hrálo v zahraničí. Z původně dobrovolnické činnosti se stalo profesionální občanské sdružení, které nabízí i sociálně pracovní podporu.
Má prvotní motivace k účasti na tomto projektu byl úžas nad charmsovským představením Jakou barvu má nic? Napomohla mi k tomu i blízkost k divadlu a radost z práce se sociálně vyloučenými. V letech 2003 až 2005 jsem měla šanci poznat zblízka tým i herce ? klienty. Cílem této divadelní skupiny bylo na prvním místě představení, citlivě režírované, se značnými nároky na otevřenost a hravost herců ? klientů, kteří mají zkušenost s absurditou a krutostí.
Herci ? klienti mají mé uznání, protože - přestože nemají zázemí - zvládnou vystoupit ze svého stereotypu ?člověka bez domova? a vyšvihnout se na úroveň tvorby, pro vlastní zábavu.
|
host ::
RSS.