|
|
Rozbor reprodukčních ukazatelů dosahovaných u prasniček a prasnic ve vybraném chovu
JEŘÁBKOVÁ, Adéla
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve vybraném chovu za období let 2018 až 2020. Nejvyšší počet živě narozených selat byl dosažen v roce 2018 (16,5 ks; p < 0,05). Nejvíce živě narozených selat bylo zjištěno u prasnic na 3.-5. vrhu (17,0 ks; p < 0,05). Nejvyšší počet živě narozených selat (16,4 ks) byl vykázán u prasnic, které byly inseminované v jarním období. Průměrná délka březosti prasnic byla ve sledovaném chovu 116 dnů. Nejvyšší počet živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou březosti 110-115 dnů (16,6 ks; p < 0,05). Nejvyšší počet živě narozených selat (15,1 ks) se narodil prasničkám, které byly zapuštěné ve věku vyšším než 290 dnů. Nejvíce živě narozených selat bylo prokázáno u prasnic inseminovaných kancem označeným číslem 85 (17,1 ks; p < 0,05). V roce 2018 byl počet mrtvě narozených selat 2,3 ks, v roce 2019 došlo k jeho zvýšení na 3,1 ks a v roce 2020 k mírnému poklesu na 3,0 ks. Podíl vrhů se třemi a více mrtvě narozenými selaty byl nejnižší na 1. vrhu (12 %), do 8. vrhu se postupně výrazně zvyšoval na 45 %.
|
|
|
Úloha PGC1 v kardioprotektivních mechanismech
Jeřábková, Adéla ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Jednou z hlavních příčin úmrtí na světě jsou kardiovaskulární choroby. Vědci se proto zabývají mechanismy, které navozují kardioprotekci. Kardioprotekce je všeobecný patofyziologický pojem, pod kterým rozumíme ochranu myocytů před poškozením ischemií a následným reperfuzním postižením, zánětem, hypertenzí a toxickými a degenerativními změnami včetně některých typů apoptózy. Jedním z méně rozšířených způsobů kardioprotekce je i chladová adaptace. Adaptivní termogeneze je důležitou součástí energetické homeostázy a obrany proti obezitě, metabolické poruše ohrožující srdce. V adaptivní termogenezi hraje velmi důležitou roli rodina PGC proteinů. Tato práce shrnuje současný stav literatury v problematice chladové adaptace, zejména pak roli PGC-1 α a jeho působení na buněčné i tkáňové úrovni. Exprese mRNA PGC-1α je silně zvyšovaná v hnědém tuku a příčně pruhovaném svalstvu myší vystavených chladu. PGC-1α rovněž zvyšuje transkripční aktivitu PPAR-γ a thyroidního hormonálního receptoru na rozpřahujícím proteinu UCP-1 (uncoupling protein). UCPs (uncoupling proteins) jsou malé proteiny lokalizované na vnitřní straně mitochondriální membrány, které usnadňují transport protonů, propouštějí je po koncentračním gradientu bez syntézy ATP a tak generují teplo.
|
|
|
Faktory ovlivňující zabřezávání u prasnic
JEŘÁBKOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit procento zabřezávání u prasniček a prasnic ve vybraném chovu. Průměrné procento zabřezávání 80,9 % bylo u prasnic i prasniček shodné. Nejvyšší procento zabřezávání 84,0 % bylo v roce 2015. V roce 2016 se procento zabřezávání snížilo o 6,8 % (77,2 %) a v roce 2017 došlo ke zvýšení o 4,3 % (81,5 %). Rozdíly byly statisticky významné. Nejvyšší procento zabřezávání (83,5 %) bylo v jarním období. Následovalo zimní a letní období, ve kterých bylo procento zabřezávání podobné (81,3 %, resp. 81,0 %). Nejnižší procento zabřezávání (77,8 %) bylo v podzimním období. Diference mezi procentem zabřezávání v jarním a podzimním období byla 5,7 % (P < 0,05).
|
|
|
Úloha PGC1 v kardioprotektivních mechanismech
Jeřábková, Adéla ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Jednou z hlavních příčin úmrtí na světě jsou kardiovaskulární choroby. Vědci se proto zabývají mechanismy, které navozují kardioprotekci. Kardioprotekce je všeobecný patofyziologický pojem, pod kterým rozumíme ochranu myocytů před poškozením ischemií a následným reperfuzním postižením, zánětem, hypertenzí a toxickými a degenerativními změnami včetně některých typů apoptózy. Jedním z méně rozšířených způsobů kardioprotekce je i chladová adaptace. Adaptivní termogeneze je důležitou součástí energetické homeostázy a obrany proti obezitě, metabolické poruše ohrožující srdce. V adaptivní termogenezi hraje velmi důležitou roli rodina PGC proteinů. Tato práce shrnuje současný stav literatury v problematice chladové adaptace, zejména pak roli PGC-1 α a jeho působení na buněčné i tkáňové úrovni. Exprese mRNA PGC-1α je silně zvyšovaná v hnědém tuku a příčně pruhovaném svalstvu myší vystavených chladu. PGC-1α rovněž zvyšuje transkripční aktivitu PPAR-γ a thyroidního hormonálního receptoru na rozpřahujícím proteinu UCP-1 (uncoupling protein). UCPs (uncoupling proteins) jsou malé proteiny lokalizované na vnitřní straně mitochondriální membrány, které usnadňují transport protonů, propouštějí je po koncentračním gradientu bez syntézy ATP a tak generují teplo.
|
host ::
RSS.