|
|
Prognóza pacientů po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci pro mimonemocniční zástavou oběhu v závislosti na místě přijetí do nemocnice
Jánský, Pavel ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod Aterotrombotická příhoda, která je hlavním mechanizmem akutních koronárních syndromů (ACS), je nejčastější příčinou Out of Hospital Cardiac Arrest (OHCA) zatížené velmi nepříznivou prognózou postižených pacientů. Časná diagnóza a léčba ACS u pacientů po OHCA je možnou cestou ke zlepšení jejich outcome (prognosis). Cílem projektu je analyzovat vliv místa přijetí v nemocnici na adherenci k doporučením pro léčbu OHCA kardiální etiologie. Metodika Jedná se o Single centre study. Do retrospektivně - prospektivního registru bylo za období od 25.9. 2013 do 3.10.2017 zařazeno 102 konsekutivních pacientů (muži GICU 95%, CCU 87%, CAG-GICU 79%, p 0.281; age years GICU 72±11, CCU 62±13, CAG_GICU 61±14, p 0.005 ), kteří byli propuštěni nebo zemřeli s diagnózou ACS jako příčiny OHCA. V rámci jedné nemocnice byli pacienti přijati buď na specializovaném kardiologickém pracovišti- Coronary care unit (CCU) - 52, nebo na general intensie care unit (GICU) - 21, nebo na GICU po iniciálním ošetření na cathlab (CAG-GICU) - 29. Pro rozdělování pacientů mezi CCU a GICU bylo rozhodující posouzení každého případu lékařem záchranné služby, který z místa zásahu komunikoval s nemocničním dispečerem. Skupina pacientů CAG-GICU pak vznikala na základě komunikace mezi lékaři CCU a GICU. Práce porovnává rozdíly v dodržení...
|
|
|
Využití moderních metod echokardiografie a magnetické rezonance v diagnostice srdeční amyloidózy.
Fikrle, Michal ; Paleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Krejčí, Jan (oponent)
Amyloidózy zahrnují skupinu onemocnění způsobených ukládáním patologické bílkoviny amyloidu do různých tkání. Amyloid může vznikat celou řadou patologických procesů. Některé z amyloidóz mohou postihovat i srdeční svalovinu. Srdeční postižení u amyloidózy je pak hlavním faktorem, který limituje prognózu postiženého jedince. Diagnostika srdeční amyloidózy je nesnadná, zvláště pro nespecifické symptomy i nálezy při běžných vyšetřovacích metodách. Cílem naší práce bylo zhodnotit využitelnost nových diagnostických postupů na poli zobrazovacích metod, konkrétně magnetické rezonance srdce s využitím pozdního sycení kontrastní látkou na bázi gadolinia a dále echokardiografického hodnocení tzv. strainu, tj. deformace myokardu levé komory, v diagnostice amyloidové kardiomyopatie. V naší prvé studii jsme vyšetřili 22 pacientů s AL amyloidózou srdeční, a to jak echokardiograficky, tak magnetickou rezonancí srdce včetně tkáňové charakteristiky myokardu na základě techniky pozdního sycení kontrastní látkou. Srovnávali jsme morfologické a funkční parametry levé komory zhodnocené magnetickou rezonancí, jakožto zlatým standardem hodnocení morfologie a funkce srdečních oddílů, s parametry získanými echokardiografickým hodnocením. Následně jsme vyhodnocovali přítomnost a typ pozdního sycení gadoliniové kontrastní...
|
|
|
Use of cardiovascular magnetic resonance for evaluation of pathophysiollogy in dilated cardiomyopathy.
Šramko, Marek ; Kubánek, Miloš (vedoucí práce) ; Solař, Miroslav (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Dilatační kardiomyopatie (DCM) je druhou nejčastější příčinou srdečního selhání. Patofyziologie DCM není zcela objasněna. Jedním z důvodů jsou limitace současných klinických metod pro výzkum tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo posudit schopnost magentické rezonance srdce (CMR), s využitím moderních zobrazovacích technik, pro in vivo vyšetření některých klíčových patofyziolgických mechanizmů, které mají s DCM přímou souvislost. Dalším cílem práce bylo pousoudit, zda patologické nálezy na CMR umožní předpovědět klinicky relevantní zlepšení morfologických a funkčních parametrů levé komory srdeční - reverzní remodelaci (LVRR). U 44 pacientů s nově manifestovanou DCM (délka trvání <6 měsíců) byla provedena CMR, endomyokardiální biopsie, zátěžové vyšetření a vyšetření srdečních biomarkerů. CMR byla zopakována po 1 roce klinického sledování. U 34 % pacientů byly pomocí biopsie zjištěny zánětlivé změny myokardu. LVRR byla po roce pozorována u 45 % pacientů. Přítomnost pozdního sycení gadolinia (LGE) v levé komoře byla senzitivním ale málo specifickým znakem zánětu myokardu, protože přítomnost LGE byla taktéž projevem hemodynamického zatížení při srdečním selhání. Rozsah LGE byl nezávislým prediktorem LVRR a taktéž prediktorem závažných klinických událostí. Přítomnost perikardiálního výpotku a zvýšené časné...
|
|
|
Feasibility and Clinical Value of Vena Contracta Area in the Quantification of Functional Mitral Regurgitation During Bicycle Exercise: A Color Doppler 3D Echocardiography Study
Večeřa, Jan ; Malý, Radovan (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Paleček, Tomáš (oponent)
Možnosti využití trojrozměrné (3D) echokardiografie při měření dynamických změn funkční mitrální insuficience při zátěžové echokardiografii Předchozí práce prokázaly, že těžká funkční mitrální regurgitace (FMR) v klidu a/nebo její významné prohloubení při dynamické fyzické zátěži se pojí se sníženou funkční kapacitou a špatnou prognózou pacientů. V těchto studiích byla významnost FMR hodnocena pomocí 2- rozměrné (2D) echokardiografie: proximal isovelocity surface area (PISA) a pulzní Dopplerovská volumetrie. Tyto metody však mají četné limitace jako je např. předpoklad pravidelného kruhového tvaru efektivního regurgitačního ústí (ERO), podcenění významnosti ERO FMR, nízká reproducibilita s možným exponenciálním růstem chyby měření a nepřímé měření ERO. V nedávné minulosti zavedená metodika barevné trojrozměrné (3D) Dopplerovské echokardiografie umožňující měření plochy průřezu krčku regurgitačního jetu FMR (vena contracta area - VCA), jako nové metody hodnocení významnosti FMR v klidu., která umožňuje přímé měření ERO bez limitací spojených s tvarem regurgitačního ústí a průtokem. Prognostický význam VCA v klidu a její vzestup při fyzické zátěži, však nebyl doposud studován. Proto jsme si stanovili cíle naší práce: 1) zjistit zda je vtah mezi zátěží vyvolanými změnami FMR hodnocenými metodou VCA ,...
|
|
|
Využití moderních metod echokardiografie a magnetické rezonance v diagnostice srdeční amyloidózy.
Fikrle, Michal ; Paleček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hutyra, Martin (oponent) ; Krejčí, Jan (oponent)
Amyloidózy zahrnují skupinu onemocnění způsobených ukládáním patologické bílkoviny amyloidu do různých tkání. Amyloid může vznikat celou řadou patologických procesů. Některé z amyloidóz mohou postihovat i srdeční svalovinu. Srdeční postižení u amyloidózy je pak hlavním faktorem, který limituje prognózu postiženého jedince. Diagnostika srdeční amyloidózy je nesnadná, zvláště pro nespecifické symptomy i nálezy při běžných vyšetřovacích metodách. Cílem naší práce bylo zhodnotit využitelnost nových diagnostických postupů na poli zobrazovacích metod, konkrétně magnetické rezonance srdce s využitím pozdního sycení kontrastní látkou na bázi gadolinia a dále echokardiografického hodnocení tzv. strainu, tj. deformace myokardu levé komory, v diagnostice amyloidové kardiomyopatie. V naší prvé studii jsme vyšetřili 22 pacientů s AL amyloidózou srdeční, a to jak echokardiograficky, tak magnetickou rezonancí srdce včetně tkáňové charakteristiky myokardu na základě techniky pozdního sycení kontrastní látkou. Srovnávali jsme morfologické a funkční parametry levé komory zhodnocené magnetickou rezonancí, jakožto zlatým standardem hodnocení morfologie a funkce srdečních oddílů, s parametry získanými echokardiografickým hodnocením. Následně jsme vyhodnocovali přítomnost a typ pozdního sycení gadoliniové kontrastní...
|
|
|
Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze.
Mrózek, Jan ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Souhrn Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze Porucha reperfuze, respektive porucha rezoluce tromboembolů, je klíčovým faktorem vedoucím od akutní plicní embolie (PE) k chronické tromboembolické plicní hypertenzi (CTEPH). V naší práci jsme hodnotili incidenci, rizikové faktory a klinický dopad poruchy reperfuze po plicní embolii. Soubor a metodika: Celkem 85 pacientů po první epizodě PE bylo klinicky, scintigraficky a echokardiograficky sledováno 6, 12 a 24 měsíců po příhodě PE. Výsledky: Perzistující defekty perfuze na perfuzním scintigramu plic byly přítomny po 6 měsících u 23,5 % pacientů, po 12 měsících u 24,9 % pacientů a po 24 měsících u 18,6 % pacientů. Pacienti s perzistujícími defekty při kontrole v 6. měsíci byli obéznější (BMI 30,8 vs 28,3, kg/m2; p 0,012) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (143,0 vs 136,0 g/l; p 0,012). Pacienti s perzistujícími defekty ve 12. měsíci byli rovněž obéznější (BMI 31,1 vs 28,5kg/m2; p 0,016) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (144,0 vs 136,0; p 0,007). Pacienti s perzistujícími defekty perfuze ve 24. měsíci po PE byli starší (67,7 vs 55,0; p 0,02), měli vyšší hemoglobin při iniciální PE (144,5 vs 136,0; p 0,031) a jejich iniciální plicní...
|
|
|
Use of cardiovascular magnetic resonance for evaluation of pathophysiollogy in dilated cardiomyopathy.
Šramko, Marek ; Kubánek, Miloš (vedoucí práce) ; Solař, Miroslav (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Dilatační kardiomyopatie (DCM) je druhou nejčastější příčinou srdečního selhání. Patofyziologie DCM není zcela objasněna. Jedním z důvodů jsou limitace současných klinických metod pro výzkum tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo posudit schopnost magentické rezonance srdce (CMR), s využitím moderních zobrazovacích technik, pro in vivo vyšetření některých klíčových patofyziolgických mechanizmů, které mají s DCM přímou souvislost. Dalším cílem práce bylo pousoudit, zda patologické nálezy na CMR umožní předpovědět klinicky relevantní zlepšení morfologických a funkčních parametrů levé komory srdeční - reverzní remodelaci (LVRR). U 44 pacientů s nově manifestovanou DCM (délka trvání <6 měsíců) byla provedena CMR, endomyokardiální biopsie, zátěžové vyšetření a vyšetření srdečních biomarkerů. CMR byla zopakována po 1 roce klinického sledování. U 34 % pacientů byly pomocí biopsie zjištěny zánětlivé změny myokardu. LVRR byla po roce pozorována u 45 % pacientů. Přítomnost pozdního sycení gadolinia (LGE) v levé komoře byla senzitivním ale málo specifickým znakem zánětu myokardu, protože přítomnost LGE byla taktéž projevem hemodynamického zatížení při srdečním selhání. Rozsah LGE byl nezávislým prediktorem LVRR a taktéž prediktorem závažných klinických událostí. Přítomnost perikardiálního výpotku a zvýšené časné...
|
|
| |
host ::
RSS.