|
|
Podpora neformálních pečovatelů v oblasti péče o seniory
Huňová, Jana ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Neformální péče je jedním z významných zdrojů pomoci a podpory, poskytované v domácím prostředí seniorům odkázaným na pomoc jiných osob. Relevantnost tématu neformální péče souvisí s růstem potřeby dlouhodobé péče o seniory vyvolané demografickým stárnutím populace v ekonomicky vyspělých zemích. Péče poskytovaná neformálními pečovateli získává na významu rovněž v souvislosti se změnami v oblasti sociálních služeb, charakterizovanými odklonem od institucionální péče o závislé osoby včetně seniorů a preferováním služeb poskytovaných v přirozeném sociálním prostředí klientů, které podporují jejich autonomii. Diplomová práce se zabývá problematikou podpory neformálních pečovatelů v oblasti péče o nesoběstačné seniory, která je zkoumána z hlediska potřeb pečujících osob ve vztahu k informační podpoře, finanční podpoře, podpoře ze strany sociálních služeb a podpoře očekávané od služeb dlouhodobé pobytové péče. Pozornost je věnována rovněž tématu motivace pečovatelů a jejich vnímání sociálního kontextu poskytované péče. Výzkum, který je součástí empirické části práce, byl realizován formou kvalitativních metod, a to s využitím polostandardizovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly provedeny rozhovory s deseti neformálními pečovateli pečujícími o rodinné příslušníky v seniorském věku v domácím prostředí,...
|
|
|
Vybrané genderové aspekty v socioterapeutickém procesu
HUŇOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou genderových aspektů v socioterapeutickém procesu. Cílem práce je popis chování klientů a klientek v socioterapeutickém procesu z hlediska genderových aspektů. V rámci analýzy genderových otázek vychází bakalářská práce z pojetí genderu jako určitého sociálně a kulturně podmíněného konstruktu, odehrávajícího se prostřednictvím sociálních interakcí v závislosti na konkrétním kontextu života. Postmoderní genderově senzitivní sociální práce odmítá představu jak ženské, tak i mužské ?přirozenosti?, které by měly za následek specificky ženské a mužské modely praxe sociální práce. Na socioterapii ve smyslu přístupů využívajících terapeutický potenciál sociálního prostředí, jakožto součást sociální práce, lze pohlížet stejnou genderovou optikou jako na sociální práci, a tudíž i tematizovat ty genderové aspekty, které jsou aktuální v sociální práci obecně. Empirická část práce se opírá o metodu kvalitativního výzkum. Pro získání relevantních dat byla použita technika hloubkového nestandardizovaného rozhovoru s vybraným klientem a klientkou a technika zúčastněného pozorování. Provedený výzkum potvrdil existenci genderových aspektů v socioterapeutickém procesu v prostředí konkrétní sledované komunity. Genderové aspekty byly přítomny v názorech či chování dotazovaného klienta a klientky, v chování klientů a klientek sledované komunity a taktéž v přístupu terapeuta a terapeutek ve sledovaném zařízení. Výsledky provedeného kvalitativního výzkumu mohou sloužit jako východisko případného kvantitativního výzkumu, který by mohl být zaměřen na zkoumání vztahu mezi genderově senzitivně utvářeným prostředím komunity lidí s duševním onemocněním a úspěšnosti socioterapie. Další oblastí kvantitativního výzkumu by mohlo být zkoumání existence rozdílů ve vnímání klienty a klientkami mužů a žen při výkonu jejich profesních rolí socioterapeutů a socioterapeutek.
|
host ::
RSS.