|
|
Analýza přírodních organických barviv a pigmentů pomocí hmotnostní spektrometrie
Stýblová, Marie ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
SOUHRN Diplomová práce s názvem "Analýza přírodních organických barviv a pigmentů pomocí hmotnostní spektrometrie" pojednává o identifikaci vybraných přírodních organických barviv/pigmentů kvalitativní analýzou laserové desorpční-ionizační hmotnostní spektrometrie s průletovým analyzátorem (LDI-TOF MS). Výhodou metody LDI-TOF MS je její rychlá a spolehlivá identifikace nízkomolekulárních látek bez chemických a časově náročných předběžných úprav vzorků. Díky velmi nízké spotřebě vzorku může být tato metoda využita analýze uměleckých děl a také například k ověřování jejich pravosti. V této práci byla metoda LDI-TOF MS otestována na 19ti organických barvivech a pigmentech (např. alizarin, apigenin, baicalein, flavon, xanthon, kyselina taninová), čtyřech modelově připravených lacích (alizarinový, purpurinový, chrysinový a kvercetinový) a lacích smíchaných s organickými pojivy. Metoda byla také úspěšně aplikována na dva vzorky modré barvy, které byly odebrány z obrazu od Josefa Čapka s názvem Procházka datovaného do roku 1936.
|
|
|
Identifikace pryskyřičných laků v uměleckých dílech pomocí plynové chromatografie
Jelínek, Jan ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Beneš, Pavel (oponent)
SOUHRN Pryskyřičné laky se v malířství používají od 11. století. Jejich úkolem je chránit umělecké dílo před nepříznivými vlivy okolního prostředí a mnohdy jej také dotváří i po stránce umělecké. Ačkoliv se v současné době často používají syntetické laky, zvláště v případě moderního umění, použití přírodních materiálů je stále velmi rozšířené a nejen při restaurování historických obrazů a polychromií. Pro přípravu pryskyřičných laků se využívá bohaté nabídky přírodních pryskyřic (damara, mastix, kopály, kalafuna atd.), které se odlišují svým složením a z toho také vyplývajícími různými fyzikálními vlastnostmi jako je například křehkost, rozpustnost a v neposlední řadě různé tmavnutí laku. Z těchto důvodů je nutné znát jeho složení, aby mohl být při restaurování bezpečně odstraněn a následně i nahrazen lakem o stejném materiálovém složení. Nejrozšířenější analytickou metodou k určování přírodních pryskyřic je plynová chromatografie, která využívá celou řadu derivatizačních činidel. Úkolem této diplomové práce bylo nalézt nejvhodnější separační podmínky sloužící k identifikaci pryskyřic metodou plynové chromatografie kombinované s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID).
|
|
|
Barvení textilií rostlinnými barvivy
Rychlovská, Kristýna ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Teoretická část práce krátce pojednává o barevném vnímání člověka a historii barvení přírodními barvivy. Věnuje se barvířským rostlinám, jejich využití a obsahovým látkám. Dále se zabývá klasifikací přírodních barviv, jejich strukturou, využitím a organismy, ve kterých byla barviva nalezena. Důraz je kladen na barviva společensky významná a na barviva následně analyzovaná v Experimentální části. Popsán je také princip použité analytické metody - hmotnostní spektrometrie. V Experimentální části byly z vybraných rostlin různými postupy připraveny barvicí lázně. Pomocí barvicích lázní byla obarvena přírodní plátna nemořená i předem namořená. Následně byla barviva z pláten zpětně extrahována a extrakt byl podroben zkoumání pomocí metody LDI-TOF MS (Laser Desorption/Ionisation - Time Of Flight Mass Spectrometry). Cílem práce bylo pomocí této metody stanovit známá obsahová barviva u bezu černého (Sambucus nigra), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), cibule kuchyňské (Allium cepa), meruzalky rybízu (Ribes rubrum), ořešáku královského (Juglans regia) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum). V kapitole Přílohy jsou vyobrazena plátna seřazená dle barvení jednotlivými rostlinami a dle jednotlivých postupů. KLÍČOVÁ SLOVA: barvířské rostliny, rostlinná barviva, hmotnostní spektrometrie
|
|
|
Příprava polysacharidových pojiv používaných v uměleckých dílech
Švajcrová, Lenka ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce byla příprava polysacharidových pojiv z vybraných druhů škrobů (bramborového, kukuřičného, pšeničného, rýžového, kuzu), arabské gumy a jejich barvení pomocí anorganických pigmentů. Dále byly vzniklé vzorky polysacharidových pojiv připraveny k dalšímu zkoumání pomocí metody kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) a infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR). Tato práce se rovněž zabývala historií výroby škrobu, jeho původem, obsahovými látkami a pěstováním konkrétních rostlin, ze kterých je získáván. Dále bylo do práce zahrnuto pojednání o technologické výstavbě obrazů a jiných polychromovaných uměleckých děl. Technický charakter malby totiž určují hlavně pojidla barev, a proto z toho důvodu zde byla kromě polysacharidových pojiv popsána i olejová, proteinová a olejovo-pryskyřičná pojiva. Klíčová slova: polysacharidová pojiva, škrob, arabská guma, umělecká díla
|
|
| |
|
| |
|
|
Kosatcová zeleň a přírodní organická barviva
Menclová, Kateřina ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Crhová, Michaela (oponent)
SOUHRN Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat dostupné informace o zelených organických barvivech přírodního původu. Tato konkrétní skupina barviv není sama o sobě příliš obsáhlá, a proto byly do práce zahrnuty i další skupiny přírodních barviv spolu s jejich způsoby zařazení do skupin podle chemické struktury, jejich přírodních zdrojů a historickým využitím. Práce je zaměřena na přípravu přírodního organického barviva s názvem kosatcová zeleň podle středověké receptury. Toto barvivo bylo získáno z modrých květů kosatců a posléze jím bylo obarveno bílé textilní vlákno. Přínosem této práce je shrnutí informací o přírodních barvivech a také příprava kosatcové zeleně, která bude dále sloužit jako referenční vzorek k budoucímu zpracování při identifikaci barviv.
|
|
| |
|
|
Identifikace mléčných a kolagenových pojiv používaných v barevných vrstvách uměleckých děl
Kofroňová, Pavla ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
SOUHRN Úkolem mé diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují anorganické pigmenty identifikaci kaseinové olejové tempery a klihové tempery pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF MS (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionisation - Time of Flight Mass Spectrometry). Nejprve bylo potřeba připravit soubor modelových barevných vrstev temper s vybranými deseti anorganickými pigmenty. Pak metodou peptidového mapování získat hmotnostní spektra vzorků a porovnat peptidové štěpy obou temper. Nakonec bylo možné určit charakteristické peptidové štěpy pro obě proteinová pojiva v temperách a zjistit, které pigmenty nejvíce ovlivňují identifikaci kaseinu a králičího klihu touto metodou. Získané hodnoty m/z kaseinové olejové tempery a klihové tempery byly použity ke zkvalitnění a doplnění databáze referenčních proteinových pojiv, která slouží k identifikaci proteinových pojiv v uměleckých dílech na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
|
|
|
Příprava polysacharidových pojiv používaných v uměleckých dílech
Švajcrová, Lenka ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce byla příprava polysacharidových pojiv z vybraných druhů škrobů (bramborového, kukuřičného, pšeničného, rýžového, kuzu), arabské gumy a jejich barvení pomocí anorganických pigmentů. Dále byly vzniklé vzorky polysacharidových pojiv připraveny k dalšímu zkoumání pomocí metody kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) a infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR). Tato práce se rovněž zabývala historií výroby škrobu, jeho původem, obsahovými látkami a pěstováním konkrétních rostlin, ze kterých je získáván. Dále bylo do práce zahrnuto pojednání o technologické výstavbě obrazů a jiných polychromovaných uměleckých děl. Technický charakter malby totiž určují hlavně pojidla barev, a proto z toho důvodu zde byla kromě polysacharidových pojiv popsána i olejová, proteinová a olejovo-pryskyřičná pojiva. Klíčová slova: polysacharidová pojiva, škrob, arabská guma, umělecká díla
|
host ::
RSS.